Finanční slovník


PojemVysvětlení
Akcie

Akcie je cenný papír, který představuje podíl na akciové společnosti. Investor, který akcii vlastní, se stává akcionářem a může se podílet na růstu hodnoty firmy, případně získat dividendu, pokud ji společnost vyplácí.

Hodnota akcie se mění podle vývoje firmy, jejího hospodaření, očekávání investorů i situace na trhu. Akcie proto mohou nabídnout zajímavý potenciál zhodnocení, zároveň ale patří mezi investice s vyšší mírou kolísání. Cena akcie může růst i klesat a investor by měl počítat s delším investičním horizontem. 

Akcie jsou důležitou součástí kapitálových trhů. Firmám umožňují získat kapitál pro další rozvoj, investorům zase dávají možnost podílet se na jejich úspěchu. Při investování do akcií je vhodné sledovat nejen očekávaný výnos, ale také riziko, likviditu, sektor, ve kterém společnost působí, a celkové složení portfolia. 

S akciovými trhy má WOOD & Company dlouhodobou zkušenost. V rámci obchodování s cennými papíry a investičních služeb pomáháme institucionálním i privátním klientům orientovat se na kapitálových trzích ve střední a východní Evropě i mimo ni. WOOD & Company je také dlouhodobě největším obchodníkem s cennými papíry na pražské či budapešťské burze. 

Akciový fond

Akciový fond je typ podílového fondu, který investuje většinu svého majetku do akcií společností. Cílem akciového fondu je dosáhnout růstu hodnoty investice prostřednictvím zhodnocení akcií, a to buď formou kapitálového zisku (růstu ceny akcií) nebo dividend (výplaty zisku společností). Tento typ fondu může být zaměřený na konkrétní odvětví, regiony nebo velikost společností.

Ve WOOD & Company nabízíme například WOOD & Company Akciový - OPF, který investuje do světových akcií a je určený i retailovým investorům. Doporučený investiční horizont je 5 a více let.

Akciový trh

Akciový trh je část finančního trhu, na které firmy vydávají akcie a investoři je mezi sebou kupují a prodávají. Firmě dává přístup ke kapitálu na růst, investorovi podíl na vlastnictví firmy, na jejím zisku a na růstu její hodnoty.

Rozlišuje se primární a sekundární trh. Na primárním trhu firma akcie nově vydává, například při IPO, a investoři je upisují. Peníze z prodeje jdou přímo firmě. Na sekundárním trhu se obchoduje s akciemi, které už jsou vydané. Probíhá hlavně na burzách, v Česku na Burze cenných papírů Praha, a částečně mimo ně.

Cenu akcie na sekundárním trhu určuje nabídka a poptávka. Promítají se do ní hospodářské výsledky firmy, úrokové sazby, vývoj ekonomiky i nálada investorů, proto ceny akcií mohou výrazně kolísat, i během krátké doby. Vývoj celého trhu nebo jeho části měří akciové indexy. Pražskou burzu sleduje index PX, americký trh třeba S&P 500.

Akcie mohou při delším investičním horizontu přinést výnos, jejich hodnota ale může i výrazně klesnout a investor může přijít o část vložených peněz. Riziko snižuje diverzifikace mezi více firem, odvětví a trhů a delší investiční horizont. Firmám, které chtějí na akciový trh vstoupit, pomáháme v rámci služby Investment Banking, obchodování s akciemi zajišťuje služba Markets.

Akvizice

Akvizice je proces, při kterém jedna společnost nabývá kontrolu nad jinou společností prostřednictvím koupě jejích akcií nebo aktiv. Cílem akvizice může být rozšíření podnikání, vstup na nové trhy, získání nových technologií nebo zvýšení tržní síly. Akvizice může být „přátelská“ (friendly takeover), pokud s ní souhlasí obě strany, nebo „nepřátelská“ (hostile takeover), pokud probíhá proti vůli managementu cílové společnosti.

Spolu s fúzemi se akvizice souhrnně označují jako M&A. Transakcemi tohoto typu provází klienty tým investičního bankovnictví WOOD & Company.

Alternativní investice

Alternativní investice jsou investice do aktiv mimo akcie, dluhopisy a hotovost, například do nemovitostí, private equity, hedgeových fondů, komodit, soukromých úvěrů nebo infrastruktury. Investoři je přidávají do portfolia kvůli diverzifikaci, protože jejich hodnota se nemusí vyvíjet stejně jako akciové trhy.

Mají ale nižší likviditu. Prodej může trvat měsíce a fondy podíly odkupují jen v určitých termínech. Hodnota se navíc neurčuje každý den na burze, ale oceněním, třeba jednou za měsíc nebo za čtvrtletí. Nízká vykázaná volatilita proto nemusí znamenat nízké riziko.

Většina investorů se k alternativním investicím dostane přes fondy. Fondy, které nejsou standardními fondy UCITS, označuje evropská směrnice AIFMD jako alternativní investiční fondy. Drobní investoři mohou investovat například do speciálních fondů nemovitostí, širší výběr strategií mají fondy kvalifikovaných investorů s investicí od 125 000 EUR, nebo od 1 mil. Kč po potvrzení vhodnosti.

Ve WOOD & Company najdete alternativní investice v několika podobách. Realitní podfondy WOOD SICAV drží kanceláře, obchodní centra, logistiku a rezidenční projekty, WOOD & Company Renewables podfond investuje do obnovitelné energie. LitFin Alpha podfond financuje soudní spory, jeho výnos je proto vázaný na jejich výsledky. Přehled najdete mezi fondy WOOD & Company.

Anualizovaný výnos

Anualizovaný výnos je průměrný roční výnos z investice za určité období, přepočítaný na roční bázi. Umožňuje porovnání výkonnosti investic, které mohou mít různé délky trvání. Anualizovaný výnos zohledňuje kumulaci výnosů v průběhu času, čímž poskytuje realističtější obraz o dlouhodobé ziskovosti investice.

Asset deal

Asset deal je transakce, při níž kupující místo akcií získává konkrétní aktiva společnosti (např. nemovitosti, vybavení). Tímto způsobem se vyhne převzetí závazků společnosti a získá pouze to, co je pro něj důležité. Tento typ transakce poskytuje větší kontrolu nad získanými aktivy, ale pro prodávajícího může být méně daňově výhodný.

Asset management company

Asset management company neboli společnost pro správu aktiv je finanční instituce, která profesionálně spravuje investice jménem svých klientů. Shromažďuje finanční prostředky od jednotlivců i institucionálních investorů, například penzijních fondů, pojišťoven nebo nadací. Tyto prostředky následně investuje do různých typů aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, fondy, nemovitosti nebo další finanční nástroje.

Cílem je dlouhodobě zhodnocovat svěřené prostředky při řízení rizika. Asset management společnost proto analyzuje finanční trhy, vybírá vhodné investiční nástroje a sestavuje diverzifikovaná investiční portfolia, která průběžně upravuje podle vývoje trhu a investiční strategie klienta.

Velikost majetku, který asset management společnost spravuje, se označuje jako AUM (assets under management) a patří mezi hlavní ukazatele její velikosti. Za správu investic si tyto společnosti obvykle účtují poplatky, nejčastěji podle objemu spravovaných aktiv.

Ve WOOD & Company přistupujeme ke správě aktiv stejně zodpovědně, jako bychom spravovali vlastní majetek. Klientům pomáháme sestavovat investiční portfolio na míru z produktů, kterým věříme a dlouhodobě do nich sami investujeme. Více se o našem přístupu a jednotlivých produktech dozvíte v sekci Asset & Wealth Management.

Asset management (správa aktiv)

Asset management (správa aktiv) je profesionální správa investic, jako jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti, nemovitostní fondy a další cenné papíry, s cílem dosáhnout pro klienta co nejlepších výnosů. Správci aktiv analyzují finanční trhy, vyhodnocují rizika a aktivně rozhodují o nákupu nebo prodeji aktiv v investičním portfoliu klienta. Služba správy aktiv může být za úplatu poskytována jednotlivcům, institucím nebo investičním fondům. Podívejte se, jak děláme asset management u nás ve WOOD & Company.

Back-end load

Back-end load je termín označující poplatek, který investoři platí při prodeji akcií podílových fondů a je vyjádřen jako procento z hodnoty akcií fondu. Back-end load může být paušální poplatek nebo se může postupně snižovat v průběhu času, obvykle během pěti až deseti let. V druhém případě je procento nejvyšší v prvním roce a klesá, dokud neklesne na nulu. Ve všech případech je tento typ poplatku placen finančnímu zprostředkovateli a není zahrnut v provozních nákladech fondu.

Na rozdíl od front-end load (poplatek za vstupní investici) se investoři mohou poplatkům za back-end load často vyhnout tím, že fond drží pět až deset let, aniž by prodávali. Burzovně obchodované fondy (ETF) a podílové fondy bez back-end loadu jsou již v dnešní době široce rozšířeny a nemají back-end loady. I s nimi je však spojena určitá nákladovost (TER) a také další specifická rizika.

Backtest

Ověřování investičních strategií na základě historických dat. Backtest je proces testování investiční strategie nebo modelu na historických datech s cílem zjistit, jak by tato strategie fungovala v minulosti. Je to možnost ověřit výkonnost a spolehlivost strategie před jejím použitím v reálných tržních podmínkách. Přestože pozitivní výsledky backtestu nezaručují budoucí úspěch, mohou pomoci identifikovat slabá místa a optimalizovat investiční přístup.

Bankovní dluhopisy

Bankovní dluhopisy jsou dluhové cenné papíry emitované bankami za účelem získání finančních prostředků od investorů. Držitel dluhopisu půjčuje bance peníze na pevně stanovenou dobu a na oplátku dostává pravidelné úrokové platby (kupony). Při splatnosti dluhopisu vyplatí banka jeho nominální hodnotu. Tyto dluhopisy mohou být zajištěny aktivy banky nebo mohou být vydány jako nezajištěné a používají se k financování bankovních operací nebo ke zvýšení likvidity.

Bear market

Bear market (medvědí trh) je období, kdy ceny finančních aktiv, zejména akcií, klesají o 20 a více procent oproti svým předchozím maximům. Toto období může trvat několik měsíců až let a často ho doprovází pesimismus investorů, ekonomické problémy nebo hospodářská recese. Během medvědího trhu investoři často hledají bezpečnější investice nebo snižují svou expozici vůči rizikovějším aktivům.

Benchmark

Benchmark je referenční hodnota, s níž se porovnává výkonnost investice nebo portfolia. Obvykle se jedná o index, který reprezentuje určitý trh nebo sektor, například S&P 500 pro americké akcie. Benchmark pomáhá investorům vyhodnotit, zda jejich investice dosahují lepších nebo horších výsledků než trh, a může sloužit jako základ pro rozhodování ohledně investičních strategií.

Blockchain

Blockchain je decentralizovaná digitální databáze, která uchovává záznamy o transakcích v chronologickém pořadí. Data jsou ukládána do jednotlivých bloků, které na sebe navazují a vytvářejí souvislý řetězec. Každý blok obsahuje informace o provedených transakcích, časové razítko a kryptografický odkaz na předchozí blok, díky tomu jsou záznamy bezpečné a nelze je dodatečně měnit.

Jednou z hlavních vlastností blockchainu je decentralizace. Databáze není uložena na jednom centrálním serveru, ale je sdílena napříč sítí uživatelů, kteří společně ověřují nové transakce. Díky tomu není systém závislý na jedné autoritě a je odolnější vůči chybám i zneužití.

Blockchainová technologie je základem kryptoměn, jako je Bitcoin nebo Ethereum, její využití je ale mnohem širší. Uplatňuje se všude, kde je důležitá důvěryhodnost a transparentnost dat, například ve finančních službách, správě digitální identity, sledování dodavatelských řetězců nebo ve zdravotnictví. Více o tom, proč blockchain považujeme za klíčovou technologii budoucnosti, si můžete přečíst v našem článku.

Fond WOOD & Company Blockchain+ je zaměřen na společnosti, které stojí v čele technologické transformace infrastruktury digitální ekonomiky. Naším cílem je umožnit investorům podílet se na jedné z nejvýznamnějších změn, která postupně formuje nejen finanční trhy, ale i další sektory.

Blue chips

Termín blue chips označuje akcie nejstabilnějších a nejkvalitnějších firem na trhu. Pojem blue chips vychází z pokerového prostředí, kdy modré žetony patří k těm nejcennějším. Jde o společnosti s dlouhou historií, pevnou finanční kondicí a stabilními výdělky, které dlouhodobě vyplácejí dividendy.

Tyto firmy mají vysokou tržní kapitalizaci, silnou značku a fungují v odvětvích, kde se drží na špici i během ekonomických výkyvů. Zjednodušeně: jsou to jistoty, na které se investoři často obracejí, když chtějí relativní jistotu.

Pro investory představují blue chips spolehlivý pilíř portfolia. Obvykle nepřinášejí extrémní růst, ale zato nabízejí stabilitu, nižší volatilitu a často i pravidelné dividendy jako bonus. Jedná se o akcie z indexů S&P 500, Dow Jones nebo DAX. Typickými příklady jsou Apple, Microsoft, Coca-Cola nebo Johnson & Johnson. V období nejistoty slouží jako relativně bezpečný přístav i jako základní kámen diverzifikované investiční strategie.

Brick & mortar

Brick & mortar označuje tradiční kamenné obchody nebo firmy, které mají provozovny, kde mohou zákazníci osobně nakupovat nebo využívat služeb. Tento termín se používá k odlišení od internetových obchodů (e-commerce), které fungují výhradně na internetu. Podniky typu brick & mortar se často kombinují s digitálními kanály, aby oslovily širší publikum a poskytly zákazníkům možnost nakupovat podle jejich preferencí.

Broker

Broker je zprostředkovatel obchodů na finančních trzích. Umožňuje investorům nakupovat a prodávat cenné papíry, například akcie, dluhopisy, ETF nebo jiné investiční nástroje.

Broker může fungovat jako online platforma pro samostatné investory nebo jako profesionální partner pro institucionální klienty. Při výběru brokera se vyplatí sledovat nejen poplatky, ale také nabídku trhů, kvalitu obchodní platformy, regulaci, zákaznickou podporu a rozsah služeb.

Broker negarantuje výnos investice. Jeho úlohou je především zprostředkovat přístup na trh, provést obchod a zajistit související servis. O výsledku investice rozhoduje výběr konkrétního nástroje, vývoj trhu, investiční horizont a ochota investora nést riziko.

WOOD & Company dlouhodobě působí v oblasti obchodování s cennými papíry a kapitálových trhů. Klientům poskytujeme přístup k vybraným trhům, investičnímu výzkumu a odbornému zázemí postavenému na znalosti regionu střední a východní Evropy.

Bull market

Býčí trh je období, kdy ceny finančních aktiv, zejména akcií, vzrostou o 20 a více procent oproti svým předchozím minimům. Tento růst často doprovází pozitivní nálada investorů, optimismus a zlepšující se ekonomické podmínky. Býčí trh může trvat několik měsíců až let a může být spojen s obdobím hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti.

Burza

Burza je organizovaný trh, na kterém se obchodují cenné papíry a další finanční nástroje. Nejčastěji jde o akcie, dluhopisy, ETF, komoditní kontrakty nebo finanční deriváty.

Pro firmy může burza představovat způsob, jak získat kapitál od investorů, například prostřednictvím úpisu akcií. Pro investory je místem, kde mohou cenné papíry nakupovat a prodávat za tržní cenu. Obchodování na burze probíhá podle předem daných pravidel a pod dohledem příslušných institucí.

Cena obchodovaných nástrojů se mění podle nabídky a poptávky, výsledků firem, ekonomického vývoje, úrokových sazeb i nálady investorů. Burza proto nabízí přístup k investičním příležitostem, ale zároveň přináší riziko kolísání hodnoty investice.

WOOD & Company patří mezi významné hráče na kapitálových trzích ve střední a východní Evropě. Díky dlouhodobé zkušenosti s obchodováním, analýzou trhu a investičním bankovnictvím pomáháme klientům orientovat se v prostředí veřejně obchodovaných aktiv.

Na pražské burze se obchoduje také WOOD PX ETF, které kopíruje hlavní index PX.

CAGR

CAGR (compound annual growth rate) ukazuje průměrný roční výnos z investice za určité období, pokud by byl tento výnos rovnoměrně rozložen do jednotlivých let. Je to užitečný nástroj pro porovnávání výkonnosti různých investic nebo projektů, protože zohledňuje efekt složeného úročení. Investičním profesionálům i jednotlivcům pomáhá pochopit, jak se jejich investice vyvíjely v průběhu času.

Carry trade

Carry trade je označení pro investiční či tradingovou strategii, která je postavena na využití rozdílů mezi úrokovými sazbami navázanými na dvě různé měny. Celý princip této strategie v praxi spočívá v půjčce v měně s nízkou úrokovou sazbou s tím, že se tyto půjčené prostředky následně využijí k nákupu druhé měny, která má naopak vyšší úrokovou sazbu.

Investor či trader při tom chce realizovat profit na úrokovém rozdílů, který z carry trade plyne. Rozdíl se při tom odvíjí od skutečnosti, že na měnových trzích se pojí držení měnové pozice přes noc s tzv. swapem, který může být pro investora buď kladný, nebo záporný.

Do hry vstupuje samozřejmě také kurzový pohyb, který může efekt carry trade znásobit, ale také úplně vymazat. Pokud se tedy investor chce zaměřit čistě na carry trade a ideálně eliminovat efekt kurzových pohybů, je vhodné pro carry trade volit stabilní měny, u kterých je relativně nízké riziko kurzových výkyvů.

Cash Flow

Cash flow je ukazatel, který sleduje pohyb peněžních prostředků do firmy a z firmy za určité období. Vyjadřuje schopnost podniku vytvářet hotovost na pokrytí výdajů, splácení dluhů nebo investice. Dělí se na provozní, investiční a finanční cash flow, přičemž každý z nich odráží peněžní toky ze specifických oblastí činnosti podniku.

Celkový výnos fondu od jeho založení

Celkový výnos fondu od jeho založení je procentuální nárůst hodnoty investice do fondu od založení do aktuálního data. Tento výnos zohledňuje všechny změny hodnoty fondu, včetně případných dividend, úroků a zhodnocení aktiv. Poskytuje investorům přehled o dlouhodobé výkonnosti fondu a pomáhá jim posoudit, jak efektivně fond v průběhu času využívá investovaný kapitál.

Cenné papíry

Cenný papír je listina, se kterou je spojeno určité právo, například podíl na firmě nebo nárok na splacení dluhu, a to tak, že ho podle občanského zákoníku nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Listinu může nahradit zápis v evidenci, pak jde o zaknihovaný cenný papír. Vlastník cenného papíru vykonává práva, která jsou s ním spojena.

Cenné papíry existují ve dvou podobách. Listinný cenný papír je fyzický dokument. Zaknihovaný cenný papír je evidovaný na majetkovém účtu v evidenci, kterou v Česku vede především Centrální depozitář cenných papírů, a převádí se změnou zápisu. Podle toho, jak se převádějí, se dělí na cenné papíry na doručitele, na řad a na jméno.

Mezi nejběžnější cenné papíry patří akcie, které představují podíl na společnosti, a dluhopisy, které představují nárok na splacení půjčky i s úrokem. Patří sem i podílové listy podílových fondů, investiční certifikáty nebo směnky. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu pak pracuje s širším pojmem investiční nástroje. Vedle cenných papírů zahrnuje třeba finanční deriváty.

S cennými papíry pro klienty obchoduje obchodník s cennými papíry, který k tomu potřebuje povolení České národní banky. Ve WOOD & Company obchodování na akciových a dluhopisových trzích zajišťuje služba Markets, dluhopisy, které nabízíme, najdete v přehledu dluhopisů.

Click & mortar

Click & mortar je označením pro podniky, které kombinují fyzické kamenné prodejny s online prodejem. Tento model umožňuje zákazníkům nakupovat produkty nebo služby online, ale zároveň jim poskytuje možnost osobně navštívit kamenné provozovny. Podniky typu click & mortar často využívají oba kanály, aby rozšířily svůj dosah, zlepšily zkušenosti zákazníků a zvýšily flexibilitu nákupu.

Crowdfunding

Crowdfunding je způsob financování, při kterém se na projekt nebo firmu skládá větší počet lidí menšími částkami, obvykle přes online platformu. Místo jednoho velkého investora tak kapitál vzniká z mnoha menších příspěvků.

Existuje několik typů crowdfundingu. U dárcovského lidé přispívají bez nároku na protiplnění, často na dobročinný účel. U odměnového získávají například produkt v předprodeji nebo jinou odměnu. Úvěrový crowdfunding funguje jako půjčka s očekávaným splacením a úrokem, zatímco u investičního crowdfundingu investor získává podíl ve firmě.

Právě úvěrový a investiční crowdfunding jsou spojeny s vyšším rizikem. Projekt nemusí uspět, firma nemusí být schopna splácet a investovaný podíl může být obtížně prodejný. Investor by proto měl sledovat nejen očekávaný výnos, ale také riziko, likviditu a investiční horizont.

S financováním firem, hledáním vhodných investorů a kapitálem pro další rozvoj pracujeme také v rámci investičního bankovnictví WOOD & Company. Na rozdíl od veřejného crowdfundingu jde zpravidla o individuálně posuzované transakce a příležitosti určené spíše zkušenějším nebo kvalifikovaným investorům.

Depozitář

Depozitář je nezávislá finanční instituce, obvykle banka, která zajišťuje úschovu majetku investičního fondu a zároveň dohlíží na jeho fungování. V anglicky mluvícím prostředí se pro depozitáře používá také označení custodian.

Depozitář fondu má dvě hlavní úlohy. První je úschova cenných papírů a dalších aktiv fondu. Díky tomu je majetek investorů oddělen od majetku správcovské společnosti, která fond spravuje. Toto oddělení je důležité zejména v případě, že by se správcovská společnost dostala do finančních problémů. Majetek fondu, a tedy i investorů, zůstává chráněn.

Druhou úlohou je kontrola fondu. Depozitář průběžně dohlíží na to, zda správce fondu dodržuje stanovenou investiční strategii, zákonné limity a pravidla týkající se například diverzifikace portfolia. Kontroluje také správnost výpočtu NAV, tedy čisté hodnoty aktiv fondu, a ověřuje, zda jsou transakce fondu prováděny v souladu s platnou legislativou.

Role depozitáře není investiční, ale kontrolní a ochranná. Přispívá k vyšší bezpečnosti a transparentnosti investování do fondů.

DIP (dlouhodobý investiční produkt)

DIP neboli dlouhodobý investiční produkt je nástroj určený k dlouhodobému investování na stáří. Umožňuje lidem vytvářet si vlastní finanční rezervu vedle státního důchodu a dalších forem penzijního spoření.

Na rozdíl od klasického penzijního spoření může DIP nabídnout širší možnosti investování. Prostředky mohou být podle konkrétní nabídky investovány například do fondů, akcií nebo jiných investičních nástrojů. Investor si tak může zvolit řešení, které odpovídá jeho cíli, investičnímu horizontu a ochotě nést riziko.

Výhodou DIP může být daňové zvýhodnění a možnost příspěvku od zaměstnavatele, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zároveň jde o dlouhodobý produkt, u kterého je potřeba počítat s omezenou dostupností prostředků, aby investor o výhody nepřišel.

V rámci skupiny WOOD & Company je možnost dlouhodobého investičního produktu dostupná například prostřednictvím Portu. DIP tak může být jednou z cest, jak pravidelně investovat na stáří a doplnit penzijní spoření o širší investiční řešení.

Diverzifikace

Diverzifikace je investiční strategie, která spočívá v rozložení investic mezi různá aktiva nebo investiční nástroje s cílem minimalizovat riziko a snížit volatilitu portfolia. Namísto investování všech prostředků do jednoho typu aktiva, diverzifikované portfolio obsahuje kombinaci akcií, dluhopisů, nemovitostí a jiných tříd aktiv. Tímto způsobem se riziko ztráty snižuje, protože ne všechny investice reagují stejně na tržní změny.

Právě na to je potřeba v rámci diverzifikace myslet – nemá totiž smysl provádět diverzifikaci na slepo – je potřeba vybírat takové investice, které spolu nekorelují, aby byl efekt diverzifikace opravdu účinný. Ve WOOD & Company přistupujeme k diverzifikaci velmi zodpovědně, a proto najdete v naší nabídce celou řadu produktů z různých tříd aktiv (nemovitostní fondy, fondy zaměřené na obnovitelné zdroje, blockchain, ale také kvalitní korporátní dluhopisy aj.).

Dividenda

Dividenda je část zisku společnosti, která je rozdělena mezi její akcionáře. Dividenda se vyplácí pravidelně, obvykle čtvrtletně nebo ročně, a může mít podobu peněz (peněžní dividenda) nebo dodatečných akcií (akciová dividenda). Dividenda je způsob, jakým společnosti odměňují své akcionáře za jejich investice a poskytují jim stabilní příjem. Výše dividendy se může lišit v závislosti na ziskovosti a politice společnosti.

Dluhopis

Dluhopis je cenný papír, jehož prostřednictvím si emitent půjčuje peníze od investorů. Emitentem může být například stát, obec, banka nebo firma. Nákupem dluhopisu investor poskytuje emitentovi své peníze a ten se zavazuje za předem stanovených podmínek vyplácet úrok a při splatnosti dluhopisu vrátit investovanou částku (jistinu).

Výnos dluhopisu má nejčastěji podobu pravidelně vypláceného úroku, tzv. kupónu. Dluhopisy bývají obecně považovány za méně kolísavou investici než akcie, ani dluhopisy však nejsou bez rizika.

Obecně platí, že vyšší výnos dluhopisu obvykle znamená také vyšší riziko. Investor by se proto při výběru dluhopisu neměl dívat jen na jeho výnos. Důležité je také vědět, kdo dluhopis vydává, v jaké je finanční kondici a zda má dostatek příjmů a majetku, aby dokázal průběžně platit úroky a při splatnosti vrátit investované peníze. 

WOOD & Company se dluhopisům věnuje jak z pohledu investičních příležitostí, tak v oblasti strukturování dluhopisových emisí jako nástroje dluhového financování firem. Investorům nabízí možnost investovat například prostřednictvím dluhopisových fondů nebo do vybraných korporátních dluhopisů. Ty mohou vhodně doplnit investiční portfolio a přispět k jeho širší diverzifikaci. 

Dluhopisový fond

Dluhopisový fond je investiční fond, který investuje převážně do dluhopisů. Investor nekupuje jednotlivé dluhopisy, ale podíl na portfoliu, které vybírá a spravuje manažer fondu. Výnos fondu tvoří úroky z dluhopisů a změny jejich cen.

Dluhopisové fondy se liší podle toho, jaké dluhopisy drží. Fondy státních dluhopisů mají obvykle nižší kreditní riziko. Fondy podnikových dluhopisů nesou vyšší kreditní riziko, za které investoři obvykle požadují vyšší úrok, ten ale vyšší výnos fondu nezaručuje. High yield fondy investují do dluhopisů s nižším ratingem. Fondy se liší i měnou a průměrnou dobou do splatnosti dluhopisů v portfoliu.

Na rozdíl od jednotlivého dluhopisu fond nemá datum splatnosti a hodnota podílu se v čase mění, přepočítává se v intervalech podle statutu. Nejvíc ji ovlivňuje úrokové riziko. Když úrokové sazby rostou, ceny dluhopisů ve fondu klesají, a když sazby klesají, ceny rostou. Výhodou fondu je rozložení rizika mezi mnoho emitentů a možnost odprodat podíl podle pravidel fondu bez čekání na splatnost. Platí se za to poplatky, souhrnně je ukazuje TER.

Dluhopisové fondy WOOD & Company najdete v přehledu fondů, například WOOD & Co Korporátní dluhopisy OPF.

Due diligence

Due diligence je proces důkladného ověřování a hodnocení informací před provedením důležitého rozhodnutí, jako je nákup společnosti, investice nebo uzavření smlouvy. Cílem due diligence je identifikovat možná rizika, nesoulad a další faktory, které by mohly ovlivnit rozhodování. Tento proces obvykle zahrnuje analýzu finančních zpráv, právních dokumentů, operativních procesů a jiných relevantních aspektů, aby se zajistila transparentnost a minimalizovaly se potenciální problémy. Proces due diligence je běžně v praxi využíván zejména finančními a investičními či právními a poradenskými společnostmi.

Earn-out schéma

Earn-out je dohodnuté schéma při fúzi nebo akvizici, kdy prodávající obdrží od kupujícího dodatečnou platbu na základě budoucí výkonnosti nebo výsledků nabývané společnosti. Tyto platby jsou často vázány na dosažení konkrétních finančních nebo provozních cílů v průběhu určitého období po uzavření transakce. Schéma earn-out slouží k vyvážení rizika mezi prodávajícím a kupujícím a také motivuje prodávajícího k tomu, aby po akvizici pokračoval v úspěšném řízení podniku.

EBIT

EBIT je zkratka z anglického earnings before interest and taxes, tedy zisk před úroky a zdaněním. Ukazuje, kolik firma vydělá ze své hlavní podnikatelské činnosti ještě před tím, než se zohlední úrokové náklady a daně.

EBIT se často označuje také jako provozní zisk. Je užitečný hlavně při porovnávání firem, které mají odlišnou kapitálovou strukturu nebo působí v různých daňových prostředích. Díky tomu pomáhá lépe pochopit samotnou provozní výkonnost firmy bez vlivu toho, jak je financovaná.

Výpočet EBIT obvykle vychází z tržeb, od kterých se odečítají provozní náklady včetně odpisů. Alternativně ho lze dopočítat také tak, že se k čistému zisku přičtou úroky a daně. Doplňkovým ukazatelem je EBIT marže, která vyjadřuje EBIT jako procento z celkových tržeb a ukazuje, jakou část tržeb si firma dokáže ponechat jako provozní zisk.

EBIT vs. EBITDA patří mezi nejčastěji porovnávané ukazatele při analýze firem. Rozdíl je v tom, že EBITDA k EBIT navíc připočítává odpisy a amortizaci. Díky tomu lépe ukazuje provozní výkonnost firmy bez vlivu účetních odpisů dlouhodobého majetku. EBIT naopak odpisy zahrnuje, a tím lépe zohledňuje i náklady spojené s opotřebením a obnovou tohoto majetku.

EBITDA

EBITDA (earnings before interest, taxes, depreciation, and amortization) je finanční ukazatel, který měří zisk společnosti před započítáním úroků, daní, odpisů a amortizace. EBITDA poskytuje obraz o provozní výkonnosti společnosti a její schopnosti generovat zisk z běžných obchodních činností bez vlivu neprovozních nákladů a účetních postupů. Tento ukazatel se často používá k porovnání výkonnosti různých společností.

Emitent

Emitent je fyzická nebo právnická osoba, která vydává cenné papíry s cílem získat finanční prostředky od investorů. Nejčastěji jde o stát, banku, obec nebo obchodní společnost. Prostřednictvím emise cenných papírů může emitent nabídnout investorům například akcie nebo dluhopisy výměnou za kapitál, který následně využije k financování své činnosti nebo investic.

Rozsah závazků emitenta závisí na typu vydaného cenného papíru. Emitent dluhopisů vystupuje jako dlužník. Zavazuje se investorům vyplácet úrok a při splatnosti jim vrátit nominální hodnotu dluhopisu. U emise akcií se investor naopak stává spoluvlastníkem společnosti a emitent mu vložené prostředky vracet nemusí. Investor se místo toho podílí na zisku a případném růstu hodnoty firmy.

Důležitým faktorem při hodnocení emitenta je jeho bonita, tedy důvěryhodnost a schopnost plnit své závazky. Ta přímo souvisí s mírou kreditního rizika pro investora. Obecně platí, že čím bonitnější emitent je, tím nižší úrok obvykle musí investorům nabídnout, protože je vnímán jako méně rizikový.

EPS (zisk na akcii)

EPS, z anglického earnings per share, znamená zisk na akcii. Tento ukazatel říká, jaká část čistého zisku společnosti připadá na jednu vydanou akcii.

EPS patří mezi základní ukazatele používané při analýze akcií. Investorům pomáhá sledovat, jak se vyvíjí ziskovost firmy v přepočtu na jednu akcii. Rostoucí EPS může naznačovat zlepšující se hospodaření společnosti, vždy je ale potřeba dívat se i na širší kontext.

Výpočet EPS vychází z čistého zisku společnosti a počtu akcií v oběhu. V praxi se rozlišuje základní EPS, který pracuje se stávajícími akciemi, a zředěný EPS, který zohledňuje i možné budoucí akcie, například z opcí nebo konvertibilních nástrojů.

EPS se často používá také při výpočtu ukazatele price-to-earnings, zkráceně P/E, tedy poměru ceny akcie k zisku na akcii. Samotný EPS ale nestačí k posouzení atraktivity akcie. Důležité je sledovat také růst tržeb, marže, zadlužení, ocenění firmy, výhled odvětví a celkovou kvalitu jejího podnikání.

Equity

Equity (vlastní kapitál) je podíl vlastníka na aktivech společnosti po odečtení jejích závazků. Je to hodnota, kterou vlastní akcionáři nebo majitelé společnosti, a představuje rozdíl mezi celkovými aktivy a celkovými závazky společnosti. V kontextu akcií odráží equity hodnotu akcií vlastníka ve společnosti. V případě jednotlivců nebo domácností se equity může vztahovat k vlastnímu kapitálu v nemovitostech, tj. k hodnotě nemovitosti snížené o hypotéku nebo jiné závazky.

ESG

ESG (environmental, social, and governance) jsou kritéria, která hodnotí společnosti na základě jejich environmentálních, sociálních a správních postupů. Environmentální faktory se týkají vlivu společnosti na životní prostředí, například emisí skleníkových plynů, využívání přírodních zdrojů a odpadů. Sociální faktory se zaměřují na vztahy společnosti se zaměstnanci, zákazníky a komunitami, včetně pracovních podmínek, rovnosti a podpory rozmanitosti. Faktory správy a řízení se týkají způsobu řízení společnosti, včetně etiky, transparentnosti, řízení rizik a vedení. Investoři a společnosti při rozhodování o investicích stále více zohledňují kritéria ESG, protože tyto faktory mohou ovlivnit dlouhodobou udržitelnost a výkonnost společnosti.

ETF

ETF (exchange-traded fund), česky také burzovně obchodovaný fond, je investiční fond, který se obchoduje na burze podobně jako akcie. Obvykle obsahuje různé typy aktiv, například akcie, dluhopisy nebo komodity, a umožňuje investorům nakupovat a prodávat podíly během obchodních hodin.

Tyto fondy zajišťují investorům diverzifikaci, protože zahrnují portfolio různých investic, a tím pomáhají rozkládat riziko. Většina z nich zároveň sleduje vývoj konkrétního indexu, například akciového nebo dluhopisového trhu.

Velkou výhodou ETF je jejich likvidita, protože s podíly lze obchodovat kdykoli během dne. Ve srovnání s aktivně spravovanými fondy mají navíc obvykle nižší poplatky a na trhu existuje široká škála ETF zaměřených na různé trhy, sektory nebo investiční strategie. Díky své jednoduchosti jsou ETF oblíbené i pro pravidelné investování menších částek, protože umožňují investovat do širokého portfolia firem z celého světa.

Finanční deriváty

Finanční deriváty jsou investiční nástroje, jejichž hodnota se odvíjí od vývoje jiného, takzvaného podkladového aktiva. Tím může být například akcie, dluhopis, komodita, měna, úroková sazba nebo celý akciový index.

Deriváty investorům umožňují obchodovat na vývoj ceny podkladového aktiva, aniž by ho museli přímo vlastnit. Mohou sloužit ke spekulaci na růst nebo pokles ceny, ale také k zajištění rizika, tedy hedgingu. Ten se využívá například při ochraně proti pohybu měnových kurzů, úrokových sazeb nebo cen komodit.

Mezi nejčastější finanční deriváty patří futures, forwardy, swapy a opce. Futures je standardizovaný kontrakt obchodovaný na burze, ve kterém se dvě strany zavazují koupit nebo prodat podkladové aktivum za předem stanovenou cenu k určitému datu v budoucnosti. Forward funguje podobně, ale sjednává se individuálně mimo burzu, a proto nabízí větší flexibilitu, zároveň však přináší vyšší riziko protistrany.

Swap je derivát, při kterém si dvě strany vyměňují peněžní toky nebo závazky podle předem dohodnutých podmínek. Typickým příkladem je úrokový swap, při kterém se vyměňuje fixní úroková sazba za pohyblivou, nebo měnový swap využívaný k řízení měnového rizika.

Obchodování s finančními deriváty vyžaduje dobré porozumění podkladovému aktivu i samotnému mechanismu derivátu. Jde o složitější nástroje spojené s vyšším rizikem, zejména pokud se při nich využívá finanční páka. Díky ní může investor ovládat pozici s hodnotou výrazně vyšší, než je jeho původní vklad, což zvyšuje nejen potenciální výnos, ale také možnou ztrátu. Právě proto deriváty využívají především zkušenější investoři, obchodníci nebo instituce, často jako součást širší investiční nebo zajišťovací strategie.

Finanční páka

Finanční páka je investiční strategie, při které investor využívá k nákupu aktiv nejen vlastní kapitál, ale i kapitál cizí, například prostřednictvím úvěru nebo půjčky. Díky tomu může investovat větší objem prostředků, než kolik má k dispozici z vlastních zdrojů, a zvýšit tak potenciální výnos investice.

Pokud se investice vyvíjí pozitivně, může finanční páka výrazně zvýšit dosažený zisk. Stejným způsobem ale násobí i případné ztráty, a proto patří mezi rizikovější investiční nástroje.

Finanční páka se využívá například při obchodování s akciemi, deriváty, na devizových trzích nebo při investování do nemovitostí. Před jejím využitím je proto důležité pečlivě zvážit přínosy i související rizika.

Finanční poradce

Finanční poradce je profesionál, který klientům radí v oblasti správy peněz, investic a plánování, a to tak, aby mohli dosáhnout svých finančních cílů. Své služby poskytuje za poplatek, často na základě provize nebo spravovaného majetku.

Finanční trh

Finanční trh je místo, kde se setkávají investoři a emitenti finančních nástrojů, aby obchodovali s různými aktivy. Tento trh umožňuje obchodování s akciemi, dluhopisy, komoditami, měnami a dalšími finančními produkty. Finanční trhy lze rozdělit na kapitálové trhy, kde se obchoduje s akciemi a dluhopisy, a peněžní trhy, kde se obchoduje s krátkodobými cennými papíry a likvidními aktivy. Finanční trh hraje v ekonomice klíčovou roli tím, že umožňuje alokaci kapitálu, stanovuje ceny aktiv a zajišťuje likviditu, což přispívá k efektivnímu fungování ekonomiky.

Fond kolektivního investování

Fond kolektivního investování je investiční fond, který shromažďuje peníze od veřejnosti a investuje je podle předem stanovené strategie. Na rozdíl od fondu kvalifikovaných investorů je určený i běžným investorům, často s nízkou minimální investicí, a proto podléhá přísnější regulaci.

Pravidla stanoví zákon o investičních společnostech a investičních fondech, dohled vykonává Česká národní banka. Fondy kolektivního investování se dělí na standardní fondy, které splňují evropská pravidla UCITS a po oznámení regulátorovi je lze nabízet i v dalších státech EU, a na speciální fondy, které režim UCITS nesplňují a mají vlastní pravidla, například realitní. Nejčastější formou je otevřený podílový fond, fond může mít i formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV).

Regulace stanoví pravidla pro hospodaření fondu a ochranu jeho majetku. Zákon omezuje, kolik majetku smí fond vložit do jednoho emitenta, majetek fondu opatruje depozitář a fond musí zveřejňovat statut a sdělení klíčových informací. Výnos ani návratnost investice ale regulace nezaručuje. Otevřený fond podílové listy zpravidla odkupuje za cenu určenou podle statutu, případně po odečtení poplatku, a odkup může být za určitých podmínek pozastaven.

Fondy kolektivního investování i fondy pro kvalifikované investory, které WOOD & Company spravuje, najdete v přehledu fondů.

Fond kvalifikovaných investorů

Fond kvalifikovaných investorů je investiční fond určený pro investory, kteří mají dostatečné finanční prostředky a zkušenosti, aby dokázali nést vyšší investiční riziko. Typicky jde o jednotlivce s vyšším objemem investic nebo institucionální investory.

Na rozdíl od běžného podílového fondu není fond kvalifikovaných investorů přístupný široké veřejnosti. Investor musí splnit zákonné podmínky, která v České republice obvykle činí alespoň 1 milion Kč, případně ekvivalent v eurech, a zároveň prokázat potřebné znalosti a zkušenosti v oblasti investování.

Díky mírnější regulaci mají fondy kvalifikovaných investorů větší flexibilitu při volbě investičních strategií a nabízí širší nabídku investičních možností, včetně méně likvidních nebo alternativních investic, jako jsou nemovitosti, private equity nebo infrastruktura.

Fondy kvalifikovaných investorů obvykle spravují profesionální portfolio manažeři a jejich cílem je dosahovat zajímavého zhodnocení kapitálu. Vyšší flexibilita a rozmanitost investic může přinést vyšší potenciální výnosy, zároveň je s nimi spojena i vyšší míra rizika, které musí investor při investování zohlednit.

Ve WOOD & Company proto vstup do těchto fondů probíhá vždy s pomocí odborného poradenství, které je přizpůsobeno individuálním potřebám každého investora. Mezi nejpopulárnější FKI fondy v aktuální nabídce patří např. fondy zaměřené na nemovitosti – konkrétně Residential podfond, Retail podfond nebo Office podfond.

Front-end load

Front-end load je termín označující poplatek za vstupní investici. V praxi se jedná o prodejní poplatek nebo provize, kterou investoři platí při nákupu aktiva, jako je podílový fond nebo pojistný produkt. Tento poplatek se odečítá z počátečního vkladu a ovlivňuje investovaný kapitál. Poplatky za vstupní investici obvykle odměňují finanční poradce za to, že klienty nasměrují k vhodným investicím. Pochopení rozsahu těchto poplatků, které se často liší podle typu aktiva, je zásadní pro informovaná investiční rozhodnutí.

Znalost toho, jak se liší od poplatků za vstupní investici a dalších průběžných poplatků, může investorům pomoci vyhodnotit dlouhodobé dopady na jejich portfolio. Finanční zprostředkovatelé dostávají poplatky za vstupní investici jako platbu za propojení klientů s vhodnými investicemi. Jedná se o jednorázové poplatky, které jsou oddělené od průběžných výdajů spojených s investicí.

Fúze společnosti

Fúze znamená spojení dvou nebo více obchodních společností do jednoho celku. V praxi může mít dvě podoby. Při sloučení jedna společnost zaniká a její majetek i závazky přecházejí na druhou, nástupnickou společnost. Při splynutí zanikají všechny zúčastněné firmy a vzniká nový subjekt.

Od akvizice se fúze liší hlavně tím, že nejde pouze o koupi nebo převzetí firmy, ale o její právní spojení s jinou společností. V praxi se ale oba typy transakcí často řeší společně a označují se jako M&A, tedy mergers and acquisitions.

Firmy k fúzi obvykle přistupují ve chvíli, kdy očekávají, že společný celek bude silnější než jednotlivé firmy samostatně. Může jít například o úsporu nákladů, rozšíření nabídky, vstup na nový trh nebo získání know-how, technologií či silnější pozice vůči konkurenci. Typicky se mohou spojit dva menší hráči, aby lépe obstáli na trhu, nebo větší společnost získá menší firmu kvůli jejímu produktu, týmu či technologii.

Samotná fúze je ale náročný proces. Zahrnuje ocenění společností, právní a finanční prověrku, vyjednávání podmínek i schválení příslušnými orgány. Ne každá transakce zároveň automaticky přinese očekávaný výsledek, proto je důležité správně posoudit její ekonomický smysl, rizika i dlouhodobý dopad.

V rámci investičního bankovnictní WOOD & Company se v oblasti M&A zaměřujeme především na poradenství při prodeji a nákupu společností, hledání strategických či finančních partnerů a strukturování transakcí. Klienty úspěšně provázíme celým transakčním procesem, včetně přípravy transakce, vyjednávání podmínek a související transakční dokumentace. Díky naší vlastní rozsáhlé síti kontaktů v kombinaci s globálním dosahem organizace Oaklins umíme velmi rychle identifikovat možné zájemce z celého světa a efektivně jim nabízenou transakci představit.

FX

FX (foreign exchange) označuje obchodování s měnami na devizovém trhu. Tento trh, známý také jako forexový trh, je největším a nejlikvidnějším finančním trhem na světě, kde se obchoduje s různými měnovými páry, jako je EUR/USD, GBP/JPY a další. FX trh (devizový trh) umožňuje účastníkům, jako jsou banky, podniky, investoři a jednotlivci, směňovat jednu měnu za druhou. Lze jej využít k zajištění proti měnovým rizikům, ke spekulacím na změny směnných kurzů nebo k provádění mezinárodních obchodních a investičních transakcí.

GLA

GLA (gross leasable area) je termín používaný v realitním sektoru pro označení celkové plochy, kterou lze pronajmout v komerčních nemovitostech, jako jsou kancelářské budovy, maloobchodní prostory nebo průmyslové objekty. GLA zahrnuje všechny plochy, které je možné pronajmout, včetně kancelářských prostor, maloobchodních prostor a dalších užitných ploch, nezahrnuje však společné nebo technické prostory, jako jsou chodby, výtahy nebo toalety. Tento ukazatel je důležitý při posuzování a porovnávání komerčních nemovitostí, protože poskytuje informace o potenciálním výnosu z pronájmu.

Hedgeové fondy

Hedgeové fondy jsou investiční fondy, které využívají různé strategie, jako je prodej nakrátko (short selling), pákový efekt a arbitráž, aby maximalizovaly výnosy a minimalizovaly riziko. Investují do široké škály aktiv a jsou obvykle určeny pro kvalifikované investory. Tyto fondy mohou být méně regulované a flexibilnější než tradiční investiční fondy.

Idiosynkratické riziko

Idiosynkratické riziko je označení pro určitý druh rizika spojeného s investováním. Synonymním označením, se kterým se můžete v praxi setkat, je také nesystematické riziko. Představuje investiční riziko, které se pojí buď přímo k jednotlivým aktivům, jako jsou akcie konkrétní firmy, nebo i k celé třídě aktiv (např. spojené se specifickým sektorem). Pojem nesystematické riziko se tedy v investicích pojí s pravděpodobností utrpení ztráty v návaznosti na investici do nějakého aktiva či odvětví.

Je také důležité zmínit, že idiosynkratické riziko není kompenzované vyšším výnosem. Investoři musí proto dobře zvážit, zda je šance na negativní ovlivnění aktiv v jejich portfoliu vysoká či nikoli. V tomto ohledu musí investor vždy přihlédnout k míře idiosynkratického rizika u jednotlivých aktiv či skupin aktiv ve svém portfoliu, jelikož je zřejmé, že při některých aktivech bude toto riziko větší a u některých zase menší.

A jak se tomuto jevu bránit? Investor může snížit či úplně vyřadit idiosynkratické riziko svého portfolia tím, že bude diverzifikovat. V tomto ohledu má celou řadu možností diverzifikace – napříč sektory, zeměmi, vzájemně nekorelovanými aktivy apod.

Indexový fond

Indexový fond je typ investičního fondu, který se snaží kopírovat výkonnost určitého burzovního indexu, například S&P 500 nebo DAX. Takový fond investuje do akcií nebo dluhopisů, které tvoří daný index, a jeho cílem je dosáhnout podobných výnosů jako index, který sleduje. Indexové fondy mají obvykle nízké náklady na správu a jsou oblíbené pro svou jednoduchou a pasivní investiční strategii.

Inflace

Inflace znamená růst cenové hladiny v ekonomice. Jinými slovy, za stejnou částku si v čase koupíme méně zboží nebo služeb než dříve. Pokud si tedy investor klade otázku, co je inflace, nejjednodušší odpověď zní: postupné snižování kupní síly peněz.

Míra inflace vyjadřuje, o kolik se ceny za určité období zvýšily, nejčastěji meziročně. Opakem inflace je deflace, tedy pokles cenové hladiny. Specifickou situací je stagflace, tedy období, kdy vysokou inflaci doprovází slabý ekonomický růst nebo stagnace.

Pro investora je inflace důležitá hlavně proto, že ovlivňuje reálný výnos investice. Pokud investice vydělá méně, než kolik činí inflace, hodnota peněz po zohlednění růstu cen reálně klesá. Právě proto se často řeší vztah inflace a investice, tedy zda zvolená strategie dokáže dlouhodobě chránit kupní sílu majetku.

Inflace patří mezi hlavní důvody, proč lidé nenechávají všechny prostředky pouze na běžném účtu. Investování může pomoci hodnotu peněz dlouhodobě chránit, vždy ale záleží na zvolené strategii, míře rizika, investičním horizontu a složení portfolia. V nabídce WOOD & Company proto najdete různá investiční řešení, od fondů a dluhopisů až po nemovitostní nebo dlouhodobě růstové strategie.

Information ratio

Information ratio je finanční ukazatel, který měří schopnost investičního manažera dosahovat nadprůměrných výnosů ve vztahu k referenční hodnotě, přičemž zohledňuje volatilitu těchto nadprůměrných výnosů. Vypočítá se jako poměr mezi nadvýnosem fondu (rozdílem mezi výnosem fondu a výnosem referenčního ukazatele) a jeho tracking error (volatilitou tohoto nadvýnosu). Vyšší information ratio znamená, že fond dosahuje vyšších nadprůměrných výnosů při nižším riziku ve srovnání s referenční hodnotou.

Institucionální investor

Institucionální investor je velká organizace, která investuje kapitál jménem svých klientů nebo členů. Mezi tyto organizace patří banky, investiční fondy, penzijní fondy, pojišťovny a univerzitní fondy. Institucionální investoři často disponují značnými finančními zdroji a odbornými znalostmi, což jim umožňuje přístup k širší škále investičních příležitostí a strategií a také k lepším obchodním podmínkám. Jejich investiční rozhodnutí mohou mít významný dopad na finanční trhy.

Investice

Investice znamená vložení peněz nebo jiných prostředků do aktiva s cílem jejich zhodnocení v čase. Na rozdíl od spoření, které se zaměřuje hlavně na bezpečné uchování peněz, investování počítá s určitou mírou rizika výměnou za vyšší potenciální výnos.

Výnos z investice může mít podobu úroků, dividend, nájmu nebo růstu hodnoty aktiva. Mezi běžné typy investic patří akcie, dluhopisy, nemovitosti, komodity nebo fondy, prostřednictvím kterých lze investovat do širšího portfolia aktiv i s menší částkou.

Každou investici je potřeba posuzovat podle výnosu, rizika a likvidity. Tyto tři vlastnosti tvoří takzvaný investiční trojúhelník a nelze je maximalizovat všechny najednou. Vyšší očekávaný výnos obvykle znamená vyšší riziko, delší investiční horizont nebo nižší likviditu. Důležitou roli proto hraje také diverzifikace, tedy rozložení prostředků mezi více aktiv.

Ve WOOD & Company nabízíme investiční produkty napříč různými třídami aktiv, od nemovitostních a dluhopisových fondů přes fondy zaměřené na obnovitelné zdroje až po blockchain nebo tematické strategie. Klientům tak pomáháme skládat portfolio podle jejich cílů, časového horizontu a rizikového profilu.

Investičné akcie

Investiční akcie jsou akcie společností, které jsou považovány za investičně atraktivní díky svému potenciálu růstu a zisku. Tyto akcie jsou často vybírány na základě analytických kritérií, jako jsou dobré hospodářské výsledky, inovace, růstový potenciál nebo dobré vyhlídky do budoucna. Investiční akcie mohou přinést kapitálové zisky (zhodnocení ceny akcií) a případně i dividendy. Umožňují investorům podílet se na úspěchu společnosti a těžit z jejího růstu.

Investiční bankovnictví

Investiční bankovnictví je odvětví bankovnictví, které se zabývá poskytováním profesionálních finančních služeb společnostem, vládám a institucím. Služby investičního bankovnictví zahrnují poradenství při fúzích a akvizicích, pomoc s emitováním cenných papírů, řízením rizik a obchodování s cennými papíry. Investiční banky také pomáhají při restrukturalizaci podniků a poskytují strategické poradenství. Jejich cílem je pomáhat klientům optimalizovat kapitálovou strukturu, získat financování a dosáhnout strategických cílů.

Investiční certifikát

Investiční certifikát je finanční nástroj, který investorům poskytuje přístup k výkonnosti různých aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity nebo indexy, aniž by tato aktiva přímo vlastnili. Investiční certifikáty jsou často vydávány bankami nebo jinými finančními institucemi a mohou mít různou podobu, včetně certifikátů s pevným výnosem, garantovaným minimálním výnosem nebo variabilním výnosem v závislosti na výkonnosti podkladových aktiv. Tyto certifikáty umožňují diverzifikaci investic a mohou poskytovat různé úrovně rizika a výnosu v závislosti na specifikaci certifikátu.

Investiční dotazník

Investiční dotazník je soubor otázek, kterými banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost zjišťuje, jaké investice se pro vás hodí. Ptá se na vaše znalosti a zkušenosti, na finanční situaci včetně schopnosti nést ztrátu a na investiční cíle. Z odpovědí vychází test vhodnosti nebo test přiměřenosti podle směrnice MiFID II.

Jde o dva různé testy. Test vhodnosti je povinný před investičním poradenstvím a správou portfolia a bez potřebných informací vám poskytovatel nesmí doporučit konkrétní investici. Test přiměřenosti se týká jen znalostí a zkušeností. Používá se u složitějších nástrojů, které si kupujete sami bez doporučení, a když nástroj nevyhoví, poskytovatel vás musí varovat.

Poskytovatelé podle výsledků obvykle určí váš investiční profil, třeba konzervativní nebo dynamický. U fondů kvalifikovaných investorů má dotazník další roli. Investor, který vkládá méně než 125 000 EUR, nejméně však 1 mil. Kč, potřebuje písemné potvrzení obhospodařovatele nebo administrátora, že investice odpovídá jeho finančnímu zázemí, cílům, znalostem a zkušenostem. Sám přitom písemně prohlásí, že zná rizika investice.

Ve WOOD & Company podle dotazníku posuzujeme, zda patříte do cílového trhu konkrétního fondu. Přesné odpovědi jsou proto důležité pro vás i pro nás. Když se vaše situace změní, dotazník aktualizujte. Kdo může investovat do fondů pro kvalifikované investory, popisuje heslo kvalifikovaný investor.

Investiční horizont

Investiční horizont je doba, po kterou investor plánuje investici držet, než ji prodá. Tento horizont může být krátkodobý (několik měsíců), střednědobý (několik let) nebo dlouhodobý (deset a více let). Délka investičního horizontu ovlivňuje investiční strategii, výběr aktiv a toleranci k riziku. Delší investiční horizonty často umožňují větší flexibilitu a toleranci vůči volatilitě, zatímco kratší horizonty mohou vyžadovat konzervativnější investice a méně riziková aktiva.

Investiční poradenství

Investiční poradenství je investiční služba, při které vám poradce doporučí konkrétní investiční nástroj s ohledem na vaši situaci, například nákup určitého dluhopisu nebo prodej podílových listů fondu. Rozhoduje osobní doporučení. Obecný komentář k vývoji trhu ani reklama na fond poradenstvím nejsou.

Poskytovat ho smí jen subjekt s povolením České národní banky v rozsahu tohoto povolení, typicky obchodník s cennými papíry, banka, investiční společnost nebo investiční zprostředkovatel. Poradce nejdřív v investičním dotazníku zjistí vaše znalosti, zkušenosti, finanční situaci a cíle. Neprofesionálnímu zákazníkovi pak před obchodem předá prohlášení o vhodnosti, které vysvětlí, jak doporučení odpovídá jeho cílům a situaci.

Směrnice MiFID II rozlišuje nezávislé a ostatní investiční poradenství. Nezávislý poradce posuzuje dostatečně široký okruh nástrojů na trhu a nesmí si od výrobců produktů nechat platit provize. Ostatní poradci je přijímat mohou, jen pokud zlepšují kvalitu služby a pokud vám je oznámí. Finanční poradce často řeší i pojištění nebo hypotéky, investiční poradenství se týká jen investičních nástrojů.

Ve WOOD & Company poskytujeme investiční poradenství v rámci služby Wealth Management. Vycházíme z vašich cílů a na přání posoudíme i investiční nabídku, kterou jste dostali odjinud. Konečné rozhodnutí je vždy na vás.

Investiční společnost

Investiční společnost je právnická osoba s povolením České národní banky obhospodařovat investiční fondy, tedy investovat jejich majetek a řídit jeho rizika. Fondy může také administrovat. Administrace zahrnuje vedení účetnictví, oceňování majetku, výpočet čisté hodnoty aktiv fondu (NAV) a vydávání a odkupování podílů.

Pravidla pro investiční společnosti stanoví zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech. Investiční společnost obhospodařuje podílové fondy, které vlastní právní osobnost nemají, a může obhospodařovat i fondy s právní osobností, například fondy kvalifikovaných investorů ve formě SICAV. Seznam společností s platným povolením zveřejňuje ČNB.

Investiční společnost není totéž co investiční fond. Fond shromažďuje peníze investorů, investiční společnost s nimi jako správce hospodaří a účtuje si za to poplatek za obhospodařování. Majetek fondu nepatří do majetku investiční společnosti. Opatruje ho depozitář, který zároveň kontroluje, zda s ním správce nakládá podle zákona a statutu.

Ve skupině WOOD & Company působí WOOD & Company investiční společnost, a.s. Fondy, které nabízíme, od podfondů pro kvalifikované investory s minimální investicí 1 mil. Kč po otevřené podílové fondy, najdete v přehledu fondů. Obecně o správcích aktiv píšeme v hesle asset management company.

Investiční strategie

Investiční strategie je plán, podle kterého investor rozděluje peníze mezi různé druhy aktiv, aby dosáhl svého cíle v daném čase a s rizikem, které unese. Určuje, kolik peněz půjde do akcií, dluhopisů, nemovitostí nebo hotovosti. O strategii se mluví i u fondů, tam jde o pravidla, podle kterých investuje správce.

Strategii určuje investiční cíl, investiční horizont a ochota nést riziko. Kdo spoří na důchod za 25 let, unese větší kolísání než ten, kdo za tři roky potřebuje peníze na byt. Podle podílu rizikovějších tříd aktiv se strategie dělí na konzervativní, vyvážené a dynamické. Aktivní strategie stojí na výběru konkrétních titulů, pasivní kopíruje index, například přes ETF.

Strategie funguje, jen když ji investor drží i v propadu. Pomáhá pravidlo, že se portfolio v pravidelných intervalech vrací k cílovým vahám. Když akcie spadnou, jejich podíl se doplní, když porostou, část zisku se prodá. U fondu je strategie závazně popsaná ve statutu, stručné shrnutí najdete ve sdělení klíčových informací.

Konzervativní strategii ukazuje vzorové portfolio naší služby Wealth Management. Z 85 % stojí na dluhopisech, akcie v něm mají 7,5 % a realitní fondy 2,5 %. Konkrétní rozložení navrhujeme každému klientovi podle jeho cílů.

Investiční trojúhelník

Investiční trojúhelník je jednoduchá pomůcka, která znázorňuje tři základní vlastnosti každé investice: výnos, riziko a likviditu. Výnos říká, kolik může investice přinést, riziko vyjadřuje míru nejistoty a možnost ztráty, likvidita pak ukazuje, jak snadno a rychle se investor může dostat zpět ke svým penězům. Vždy je přitom důležité zohlednit také investiční horizont, tedy dobu, po kterou investor plánuje mít prostředky zainvestované.


Tyto tři vlastnosti je potřeba vnímat společně. Investice s vyšším potenciálním výnosem bývá obvykle spojena s vyšším rizikem nebo nižší likviditou. Naopak investice s nízkým rizikem a rychlou dostupností peněz zpravidla nabízí nižší výnos. Žádná investice proto nemůže být zároveň vysoce výnosná, zcela bezpečná a okamžitě dostupná.

Podle Miroslava Turčína, wealth managera WOOD & Company, samotný výnos o investici neříká dost, pokud investor zároveň neví, jaké riziko podstupuje a jak rychle se může dostat zpět ke svým penězům. Chybou bývá soustředit se jen na jeden parametr, nejčastěji na očekávaný výnos, a ostatní opomenout. Právě proto investiční trojúhelník pomáhá při výběru vhodných aktiv i při sestavování portfolia.


V nabídce WOOD & Company proto najdete produkty s různým poměrem výnosu, rizika a likvidity, od konzervativnějších fondových řešení až po strategie s vyšším růstovým potenciálem.

Investor

Investor je osoba nebo organizace, která investuje své finanční prostředky do různých aktiv s cílem dosáhnout zisku nebo finančního výnosu. Investoři mohou investovat do akcií, dluhopisů, nemovitostí, komodit a dalších finančních nástrojů. Jejich rozhodování často vychází z analýzy potenciálních výnosů a rizik a také z jejich investičních cílů a časového horizontu. Investory mohou být jednotlivci, instituce, jako jsou penzijní fondy a investiční banky, nebo podniky, které využívají své kapitálové zdroje k vytváření zisků a rozšiřování svých portfolií.

Investování do kryptoměn

Investování do kryptoměn zahrnuje nákup digitálních aktiv, jako je bitcoin, ether nebo jiné altcoiny, za účelem dosažení zisku. Tento typ investování je volatilní a rizikový, protože ceny kryptoměn mohou výrazně kolísat. Investoři mohou kryptoměny nakupovat prostřednictvím kryptoburz, držet je v digitálních peněženkách nebo využívat různé investiční produkty, jako jsou ETF nebo fondy zaměřené na kryptoměny. Tento trh je relativně novější a neustále se vyvíjí, což z něj činí atraktivní, ale méně stabilní investiční příležitost.

IPO

IPO (initial public offering) je proces, při kterém společnost poprvé nabízí své akcie veřejnosti k obchodování na burze cenných papírů. Účelem IPO je získat kapitál na financování růstu, splácení dluhu nebo na jiné potřeby podniku. Po IPO se s akciemi společnosti začne obchodovat na veřejných trzích a jsou k dispozici širokému okruhu investorů. Tento krok může společnost zviditelnit a zvýšit její prestiž, ale nese s sebou také další regulační povinnosti a veřejnou kontrolu.

Joint venture

Joint venture (společný podnik) je obchodní dohoda mezi dvěma nebo více nezávislými společnostmi, které se spojí za účelem realizace určitého projektu nebo obchodní činnosti. Každá společnost přispívá svým kapitálem, odbornými znalostmi nebo technologií a sdílí zisky, ztráty a rizika vyplývající z této společné činnosti. Společný podnik umožňuje partnerům spojit své zdroje a dovednosti, a získat tak přístup na nové trhy, k technologiím nebo výrobkům, které by pro ně samotné mohly být obtížněji dostupné. Společný podnik může mít různé formy, od samostatné právnické osoby až po dočasnou projektovou spolupráci.

Kapitálová ztráta

Kapitálová ztráta označuje situaci, kdy klesne hodnota aktiva v porovnání s jeho kupní cenou. V praxi dochází k této situaci v investicích, když pro investora vznikne negativní rozdíl mezi původní (nákupní) a aktuální (tržní) hodnotou aktiva, do kterého investoval. 

Pokud dané aktivum v této situaci investor stále drží, má tzv. otevřenou (nerealizovanou) kapitálovou ztrátu. Teprve v momentě, kdy investor toto aktivum prodá, tak realizuje kapitálový ztrátu. Pokud je naopak současná hodnota aktiva vyšší, než jeho kupní cena, jedná se o kapitálový zisk pro investora a platí úplně stejný princip pro jeho realizaci.

Kapitálový zisk

Kapitálový zisk označuje situaci, kdy vzroste hodnota aktiva v porovnání s jeho kupní cenou. V praxi dochází k této situaci v investicích, když pro investora vznikne pozitivní rozdíl mezi původní (nákupní) a aktuální (tržní) hodnotou aktiva, do kterého investoval.

Pokud dané aktivum v této situaci investor stále drží, má tzv. otevřený (nerealizovaný) kapitálový zisk. Teprve v momentě, kdy investor toto aktivum prodá, tak realizuje kapitálový zisk. Pokud je naopak současná hodnota aktiva nižší, než jeho kupní cena, jedná se o kapitálovou ztrátu pro investora a platí úplně stejný princip pro její realizaci.

Investoři pochopitelně pečlivě sledují kapitálový zisk, jelikož se jedná o formu výnosu, který realizují ze svých investic. Kapitálový zisk pochopitelně podléhá zdanění, avšak na území České republiky s ním lze relativně dobře pracovat. Např. pokud fyzická osoba investuje do cenného papíru, který drží alespoň tři roky, kapitálový zisk je následně osvobozen od daně.

KII

KII (key investor information) jsou klíčové informace pro investory, které poskytují přehled o investičním produktu a jeho rizicích, výnosech a nákladech. Tento dokument má investorům umožnit lépe porozumět podmínkám a vlastnostem investice předtím, než se rozhodnou investovat. KII obvykle obsahují informace o investiční strategii, historické výkonnosti, poplatcích a rizicích spojených s investicí. Jedná se o důležitý nástroj pro zajištění transparentnosti a informovaných investičních rozhodnutí.

Kmenové akcie

Kmenové akcie jsou druhem akcií, které představují vlastní kapitál společnosti a dávají akcionářům právo podílet se na jejím zisku (často ve formě dividend) a hlasovat na valných hromadách. Držitelé kmenových akcií mají právo podílet se na rozhodování o důležitých otázkách týkajících se společnosti, jako je volba členů představenstva nebo schvalování fúzí a akvizic. Kmenové akcie mají také potenciál zvyšovat svou hodnotu, což může vést ke kapitálovým ziskům. Na druhou stranu v případě likvidace společnosti mají držitelé kmenových akcií ve srovnání s držiteli preferenčních akcií a věřiteli nižší prioritu při vyplácení zbývajících aktiv.

Kolaterál

Kolaterál je majetek nebo aktiva, která jsou poskytnuta jako záruka za účelem zajištění půjčky, úvěru nebo jiné formy financování. Pokud dlužník nesplácí své závazky, může věřitel použít kolaterál k pokrytí ztrát. Kolaterál může být různého druhu, včetně nemovitostí, akcií, dluhopisů nebo jiných cenných papírů. Použití kolaterálu pomáhá snížit riziko pro věřitele a může také ovlivnit podmínky úvěru, jako jsou úrokové sazby.

Komerční nemovitosti

Komerční nemovitosti jsou nemovitosti určené k podnikatelským účelům. Jsou to například kancelářské budovy, maloobchodní prostory, sklady nebo průmyslové budovy. Tyto nemovitosti generují příjmy z pronájmu nebo podnikání a mohou být klíčovým prvkem obchodní strategie a investičního portfolia. Komerční nemovitosti se liší od rezidenčních nemovitostí, které jsou určeny k bydlení.

Komodity

Komodity jsou základní suroviny nebo zboží, se kterými se obchoduje na finančních trzích. Jsou vzájemně zaměnitelné bez ohledu na to, kdo je vyprodukoval. Patří mezi ně například ropa, zemní plyn, zlato, stříbro, ale také zemědělské produkty jako pšenice, kukuřice nebo káva.

Komodity se obvykle dělí na tvrdé a měkké. Tvrdé komodity zahrnují hlavně nerostné suroviny a kovy, zatímco měkké komodity tvoří zemědělské produkty. Jejich ceny ovlivňuje nabídka a poptávka, geopolitika, počasí, náklady na těžbu nebo výrobu i vývoj světové ekonomiky.

Investice do komodit mohou sloužit jako způsob diverzifikace portfolia, protože jejich ceny se často vyvíjejí jinak než ceny akcií nebo dluhopisů. Některé komodity, například investiční zlato, investoři vnímají také jako možnou ochranu proti inflaci nebo nejistotě na trzích.

Přímý nákup fyzické komodity ale přináší praktické otázky, například skladování, pojištění nebo bezpečnost. Investoři proto často využívají i jiné cesty, jak se na komoditní trh dostat, například ETF navázaná na cenu konkrétní komodity nebo komoditní futures.

Komoditní futures jsou standardizované kontrakty, které zavazují kupujícího a prodávajícího zobchodovat danou komoditu za předem stanovenou cenu k určitému datu v budoucnosti. Využívají je investoři i firmy, které se chtějí zajistit proti budoucím cenovým výkyvům.

Kreditní riziko

Kreditní riziko (úvěrové riziko) je riziko, že dlužník nebude schopen splnit své závazky vůči věřiteli včas nebo vůbec, což může vést k finančním ztrátám. Toto riziko může nastat u různých forem úvěrů a půjček, jako jsou firemní dluhopisy, osobní půjčky nebo hypotéky. Kreditní riziko může být ovlivněno řadou faktorů, včetně finanční stability dlužníka, jeho schopnosti generovat příjmy a vnějších ekonomických podmínek. Za účelem snížení kreditního rizika věřitelé často důkladně posuzují úvěruschopnost dlužníka. Jako kompenzaci zvýšeného rizika mohou požadovat zajištění nebo vyšší úrokové sazby.

Kvalifikovaný investor

Kvalifikovaný investor je osoba nebo instituce, která splňuje specifická finanční nebo odborná kritéria umožňující investovat do složitějších nebo rizikovějších investičních produktů. Patří mezi ně například hedgeové fondy, private equity fondy nebo některé realitní fondy.

Tato kritéria obvykle zahrnují minimální výši investice, velikost majetku, výši příjmů nebo dostatečné investiční zkušenosti. Jejich cílem je zajistit, aby investor rozuměl rizikům spojeným s těmito typy investic.

Kvalifikovanými investory mohou být například jednotlivci s větším objemem investic, banky, investiční společnosti, penzijní fondy nebo jiné finanční instituce. Po splnění těchto požadavků získávají přístup k investičním příležitostem, které nejsou běžně dostupné široké veřejnosti. Smyslem těchto pravidel je zajistit, aby do těchto investic vstupovali pouze investoři, kteří dobře rozumí jejich fungování i souvisejícím rizikům. Obecně přitom platí, že vyšší potenciální výnos bývá spojen s vyšší mírou rizika nebo nižší likviditou.

Leverage (páka)

Leverage, v překladu finanční páka, je nástroj, který běžně používají investoři či obchodníci na burze. Páka je však rozšířena i v dalších oblastech světa financí, např. v bankovnictví – nákup bytu na hypotéku je klasickým příkladem využití finanční páky. Jak napovídá příklad s hypotékou, díky finanční páce může člověk využít půjčené peníze, aby zvýšil svůj celkový potenciální výnos z investice. Je však potřeba myslet na to, že finanční páka zvyšuje i možnou ztrátu z investice.

V burzovním světě (např. na Forexu nebo při obchodování futures kontraktů) funguje finanční páka tak, že si investor otevře pozici na daném instrumentu s pákou 1:10, 1:30 nebo 1:300. Díky páce nepotřebuje tolik vlastního kapitálu na otevření větší pozice – brokerovi stačí pouze určitá marže (zůstatek na účtu) a zbytek poskytne tomuto investorovi na páku. V praxi pak tedy investor, který využil páku 1:100, a který spekuluje na růst ceny aktiva, nakupuje toto aktivum v hodnotě stonásobku blokované marže.

Finanční páka ve výše popsaném burozvním/brokerském světě také podléhá relativně přísné regulaci (nejen) evropských dohledových a regulatorních orgánů.

Likvidita

Zjednodušeně řečeno, likvidita je pojem, který určuje, jak snadné je směnit nějakou věc za peníze. Ve světě financí a investic je touto pomyslnou věcí zpravidla nějaké aktivum (např. akcie či jiný cenný papír, komodita apod.) a likvidita zde určuje, jak lehké je toto aktivum směnit za peníze, aniž by to negativně ovlivnilo cenu daného aktiva.

Můžeme konstatovat, že za vůbec nejlikvidnější aktivum se obecně považuje hotovost, jelikož ji lze prakticky okamžitě použít k platbě téměř čehokoli. Naopak za nejméně likvidní aktiva můžeme považovat jakékoli specializované zařízení, které se bude spíše těžko prodávat, a to z nejrůznějších důvodů (poptávka je omezena kvůli vysoké ceně, specifičnosti cílové skupiny, která by zboží mohla poptávat apod.).

V burzovním prostředí se pak můžeme setkat také s pojmem tržní likvidita. Ta určuje, jakou máme šanci na získání současné (skutečné, tržní) ceny při spárování objednávek. K tržně velmi likvidním trhům můžeme řadit třeba ropný trh a tato příznivá tržní likvidita se projevuje tím, že mezi nákupní a prodejní cenou není až tak velký rozdíl (spread je tedy zpravidla nižší, než třeba u méně likvidních trhů typu platiny).

Mezi další pojmy spojenými s likviditou a finančním světem patří také např. účetní likvidita, podle které se v praxi měří, jak jednoduše je obchodní společnost schopna dostát svým závazkům.

LTV

LTV (loan-to-value) je finanční ukazatel, který měří poměr mezi výší úvěru a hodnotou zajištěného aktiva, obvykle nemovitosti. LTV se často používá u hypoték nebo jiných typů úvěrů k hodnocení rizika a stability úvěru. Vypočítává se jako poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti vyjádřený v procentech. Například pokud je výše úvěru 80 000 eur a hodnota nemovitosti 100 000 eur, LTV je 80 procent. Nižší LTV znamená menší riziko pro věřitele, protože dluh představuje menší podíl hodnoty nemovitosti. Vyšší LTV může naopak znamenat větší riziko a často vede k vyšším úrokovým sazbám nebo přísnějším podmínkám.

M&A

M&A (mergers and acquisitions) označuje fúze a akvizice, tj. procesy, při nichž se dvě nebo více společností spojují (fúze) nebo jedna společnost přebírá jinou (akvizice). Cílem je růst, zvýšení efektivity nebo získání nových technologií či přístupu na nové trhy.

Management fee

Management fee je poplatek účtovaný investičními nebo správcovskými společnostmi za správu investičního fondu nebo portfolia. Tento poplatek pokrývá náklady na správu a řízení investic, včetně analýzy, výběru aktiv a sledování výkonnosti. Obvykle se účtuje jako procento z hodnoty spravovaných aktiv, ročně nebo čtvrtletně.

Manažer fondu

Manažer fondu je profesionál odpovědný za správu a řízení investičního fondu. Jeho úkolem je rozhodovat o investiční strategii fondu, vybírat konkrétní investice a sledovat jejich výkonnost tak, aby bylo dosaženo stanovených investičních cílů. Manažer fondu analyzuje trhy, posuzuje rizika a sestavuje portfolio, které odpovídá cílům a strategii fondu. Jeho rozhodování ovlivňuje výkonnost fondu a může mít přímý dopad na výnosy investorů.

MBO

MBO (management buyout) je proces, při kterém současní manažeři společnosti získají kontrolní podíl nebo společnost, ve které pracují, rovnou odkoupí. Tento proces umožňuje manažerům převzít vlastnictví a kontrolu nad společností, často za účelem zefektivnění provozu, zvýšení hodnoty nebo zachování strategické nezávislosti. MBO jsou často financovány kombinací vlastního kapitálu manažerů a externího financování, jako jsou bankovní úvěry nebo investice od investorů rizikového kapitálu.

Nadační fond

Nadační fond je právnická osoba, kterou zakladatel zřizuje k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky, třeba k podpoře vzdělávání, kultury nebo zdravotnictví. Upravuje ho občanský zákoník a vzniká zápisem do nadačního rejstříku, který vede krajský soud.

Od nadace se nadační fond liší hlavně v majetku. Nadace musí mít nadační jistinu nejméně 500 000 Kč a podporuje účel především z výnosů z ní. Nadační fond žádnou minimální jistinu nemá a svůj majetek může na účel použít celý. Je proto jednodušší ho založit a hodí se tam, kde se peníze průběžně vybírají a rozdělují.

Nadační fond zakládá zakladatel v zakladatelském právním jednání, kde určí účel, majetek a pravidla fungování. Fond řídí správní rada, kontrolu má na starosti revizor nebo dozorčí rada. Majetek nadačního fondu patří fondu, ne zakladateli, a používá se v souladu se zakladatelským právním jednáním, statutem a zákonem.

Nadační fond je jedním z nástrojů, kterými rodiny a firmy dlouhodobě podporují věci, na kterých jim záleží. Vlastní nadační fond má i WOOD & Company. Jak nadační fond zapadá do struktury rodinného majetku a jak ho propojit s plánováním nástupnictví, řešíme v rámci služby Family Office Advisory.

NAV

NAV (net asset value) je hodnota aktiv fondu nebo společnosti po odečtení závazků. V případě investičních fondů představuje NAV celkovou hodnotu všech investic fondu, včetně akcií, dluhopisů a jiných aktiv, minus všechny dluhy a závazky fondu. NAV se obvykle vypočítá na konci obchodního dne a sdílí se s investory jako referenční bod pro hodnotu jejich investic. U podílových fondů se NAV často používá ke stanovení ceny podílu fondu.

NOI

NOI (net operating income) je ukazatel, který měří čistý provozní příjem nemovitosti nebo investičního portfolia před zohledněním úroků, daní, odpisů a amortizace. Vypočítá se jako rozdíl mezi celkovými příjmy z nemovitosti (např. nájemné) a provozními náklady (např. údržba, správa). NOI poskytuje přehled o rentabilitě a efektivnosti provozování nemovitosti a je důležitým ukazatelem při hodnocení její investiční výkonnosti.

Nominální hodnota

Nominální hodnota, označovaná také jako jmenovitá hodnota, je hodnota cenného papíru uvedená v jeho emisních podmínkách. Tato hodnota se nemění podle toho, jak se cenný papír později obchoduje na trhu. Používá se zejména u akcií a dluhopisů.

Nominální hodnota akcie vyjadřuje podíl, který daná akcie představuje na základním kapitálu společnosti. Má hlavně účetní a právní význam, skutečnou cenu akcie ale určuje trh.

U dluhopisu má nominální hodnota praktičtější význam. Jde o částku, kterou má emitent investorovi vyplatit při splatnosti. Zároveň slouží jako základ pro výpočet kupónu, tedy pravidelné úrokové platby.

Rozdíl mezi nominální a tržní hodnotou je důležitý hlavně u dluhopisů. Jejich tržní cena se může během doby držení od nominální hodnoty lišit například kvůli změnám úrokových sazeb. Pokud se dluhopis obchoduje pod nominální hodnotou, mluví se o diskontu. Pokud se obchoduje nad ní, jde o prémii.

Opce

Opce je finanční derivát, který dává kupujícímu právo, nikoli povinnost, koupit nebo prodat určité podkladové aktivum za předem stanovenou cenu. Podkladovým aktivem může být například akcie, index, měna, komodita nebo úroková sazba.

Existují dva základní typy opcí. Call opce dává právo aktivum koupit, put opce dává právo aktivum prodat. Za toto právo kupující platí opční prémii. Prodávající opce prémii inkasuje, zároveň ale přijímá závazek, pokud kupující své právo uplatní.

Opce se používají ke spekulaci, zajištění rizika i pokročilé správě portfolia. Patří však mezi složitější investiční nástroje a mohou být spojeny s vysokým rizikem. Investor by měl rozumět tomu, jak opce fungují, co ovlivňuje jejich cenu a jaká může být maximální ztráta.

V prostředí WOOD & Company se s opcemi a dalšími deriváty pracuje především v kontextu kapitálových trhů, řízení rizika a sofistikovanějších investičních strategií určených pro zkušené investory.

OTC (over-the-counter)

Zkratka OTC se běžně používá v burzovním (brokerském) prostředí a představuje anglické sousloví over-the-counter. V praxi se jedná o decentralizovaný trh, kde se střetává nabídka a poptávka jednotlivých obchodníků či investorů. Ti spolu obchodují cenné papíry, případně jiné finanční instrumenty a produkty. V dnešní době tak účastníci tohoto decentralizovaného trhu činí zpravidla prostřednictvím moderních technologických (a komunikačních) nástrojů, jako jsou telefony, e-maily, specializované obchodní platformy apod. Účastníci OTC trhů tak provádějí čím dál více pokynů online právě skrze obchodní platformy, zejména pak v případě retailových obchodníků a investorů.

Pro OTC trhy je charakteristické také to, že mají svého dealera, tzv. tvůrce trhu (často označovaným anglickým souslovím market maker) který obchody vypořádává a zajišťuje další nutné procesy v pozadí (od zajištění likvidity a cenových kotací, přes IT infrastrukturu až po nutný regulatorní rámec apod.). Je však potřeba říci, že OTC trhy jsou zpravidla méně transparentní a méně regulované v porovnání s klasickými burzami – mohou zde totiž probíhat transakce bez toho, aby bylo ostatním známé, při jaké ceně k nim skutečně došlo.

Otevřený podílový fond

Otevřený podílový fond je typ investičního fondu, který investorům umožňuje kupovat a prodávat podíly v podstatě kdykoli. Tento typ fondu neomezuje počet podílů, které mohou být emitovány, a jeho cena je pravidelně aktualizována na základě hodnoty aktiv fondu, obvykle na konci obchodního dne. Otevřené podílové fondy poskytují investorům flexibilitu, likviditu a přístup k diverzifikovanému portfoliu různých investic. Jsou řízeny profesionálními správci fondu, kteří se starají o investiční strategii a výběr aktiv.

Penzijní fond

Penzijní fond je nástroj dlouhodobého spoření na stáří. Lidé do něj pravidelně odkládají část svých prostředků, které se v čase zhodnocují a mají sloužit jako doplněk ke státnímu důchodu.

V Česku tyto produkty v rámci třetího pilíře spravují penzijní společnosti, často patřící do bankovních nebo pojišťovacích skupin. Rozlišují se zejména transformované fondy, které navazují na dřívější penzijní připojištění a ze zákona garantují nezáporné zhodnocení, a účastnické fondy, které garanci nemají, ale mohou nabídnout vyšší potenciál výnosu podle zvolené investiční strategie.

Hlavní výhodou penzijního spoření je možnost státního příspěvku, příspěvku od zaměstnavatele a za splnění podmínek také daňové úlevy. Na druhou stranu jde o dlouhodobý produkt s omezenou likviditou, protože čerpání výhod je zpravidla navázané až na dosažení určitého věku nebo splnění zákonných podmínek.

Vedle penzijního spoření mohou lidé využít také dlouhodobý investiční produkt, zkráceně DIP. Ten umožňuje investovat na stáří s daňovou podporou a větší volností při volbě investiční strategie. V rámci skupiny WOOD & Company je tato možnost dostupná například prostřednictvím Portu.

Podfond

Podfond je účetně a majetkově oddělená část investičního fondu s proměnným základním kapitálem (SICAV), která obvykle investuje podle samostatné strategie. Nemá právní osobnost. Investor do podfondu vstupuje nákupem investičních akcií, které fond k tomuto podfondu vydává.

Podfondy umožňuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech, pokud je připouštějí stanovy fondu. K úhradě dluhů jednoho podfondu lze použít jen majetek tohoto podfondu, nikoli majetek ostatních. Hodnota investiční akcie se počítá pro každý podfond zvlášť. Podfond navíc často vydává několik tříd akcií v různých měnách, například v korunách a v eurech.

Investor si tak vybere jen strategii, která odpovídá jeho cílům, třeba kancelářské budovy nebo logistiku. Fond zase nemusí pro každou novou strategii zakládat novou společnost. Před investicí se vyplatí přečíst statut a sdělení klíčových informací. Popisují, do čeho smí správce investovat a jaké poplatky si účtuje.

Realitní podfondy WOOD & Company patří pod fond WOOD SICAV. WOOD & Company Office podfond investuje do kancelářských budov, WOOD & Company Retail podfond do obchodních center a WOOD & Company Residential podfond do rezidenčních projektů. Další podfondy drží logistické areály nebo bratislavský Aupark. Jsou určené kvalifikovaným investorům s minimální investicí 1 mil. Kč.

Podíl

Podíl je jednotka vlastnictví v investičním fondu nebo společnosti. V případě investičních fondů představuje část celkového majetku fondu, která patří investorovi. Hodnota podílu se mění v závislosti na výkonnosti fondu a hodnotě jeho aktiv. V případě akcií společnosti jde o vlastnický podíl v této společnosti, který poskytuje akcionáři právo podílet se na jejích ziscích (například ve formě dividend) a hlasovat na valných hromadách.

Podílový fond

Podílový fond je nástroj kolektivního investování, který shromažďuje prostředky od většího počtu investorů a investuje je do různých typů aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity nebo jiné investiční nástroje.

Investor za své prostředky získává podílové listy, které představují jeho podíl na majetku fondu. Hodnota podílových listů se odvíjí od aktuální hodnoty aktiv, do nichž fond investuje. Pokud hodnota portfolia roste, zvyšuje se i hodnota podílu investora, při poklesu trhu může naopak klesnout.

Fond investuje podle předem stanovené strategie a je spravován profesionálními portfolio manažery. Ti rozhodují o výběru jednotlivých investic, sledují vývoj trhu a upravují portfolio podle zaměření fondu. Investor tak může využít odbornou správu, aniž by musel jednotlivé investice aktivně vybírat sám.

Podílové fondy patří mezi nejrozšířenější formy investování a umožňují jednoduše rozložit investici mezi více aktiv. Vedle klasických otevřených podílových fondů, u kterých lze podílové listy zpravidla průběžně nakupovat i prodávat zpět správci fondu, existují také ETF, tedy fondy obchodované na burze. Při výběru fondu je vhodné sledovat výnos, riziko, poplatky, likviditu, investiční horizont i daňové souvislosti. Ve WOOD & Company nabízíme fondy s různým zaměřením, například dluhopisové, nemovitostní nebo tematické strategie.

Podnikový dluhopis

Firemní dluhopis je cenný papír vydávaný společností za účelem získání kapitálu od investorů. Při nákupu firemního dluhopisu poskytuje investor společnosti půjčku, která musí být splacena ve stanovené lhůtě, přičemž společnost se zavazuje pravidelně vyplácet úroky (kupony) po dobu trvání dluhopisu. Firemní dluhopisy mohou mít různou úrokovou sazbu a splatnost a mohou být zajištěné nebo nezajištěné, což ovlivňuje jejich rizikovost a výnos. Investoři jejich prostřednictvím získají pravidelný příjem z úroků a mohou profitovat z případného zvýšení hodnoty dluhopisu, pokud se jeho cena na trhu zvýší.

Poměr riziko/výnos

Poměr riziko/výnos hodnotí rovnováhu mezi očekávaným výnosem a rizikem investice. Vyjadřuje, jaké riziko je třeba podstoupit k dosažení určitých výnosů. Pomocí tohoto poměru investoři porovnávají investiční příležitosti a vybírají ty, které nejlépe vyhovují jejich cílům a toleranci k riziku.

Portfolio

Portfolio je soubor investic, které investor vlastní. Může zahrnovat například akcie, dluhopisy, fondy, nemovitosti, hotovost, komodity nebo alternativní investice. Jeho složení by mělo odpovídat cílům investora, jeho časovému horizontu, investičnímu stylu a ochotě nést riziko.

Dobře sestavené investiční portfolio nestojí jen na jedné investici. Důležitá je diverzifikace portfolia, tedy rozložení prostředků mezi více typů aktiv, sektorů, regionů nebo investičních strategií. Cílem není odstranit riziko úplně, ale snížit závislost výsledku na jedné konkrétní investici nebo části trhu.

Podle Miroslava Turčína, wealth managera WOOD & Company, by portfolio nemělo vycházet jen z obecné šablony, ale z konkrétních potřeb investora. Jinak bude vypadat portfolio klienta, který hledá pravidelný příjem, jinak portfolio zaměřené na dlouhodobý růst nebo ochranu hodnoty majetku.

Portfolio se v čase může měnit. Reaguje nejen na vývoj trhu, ale také na změny v životní situaci, cílech nebo potřebě likvidity investora. U dluhopisové části portfolia lze například pracovat s různou splatností, durací nebo typem úročení, aby lépe odpovídala aktuálnímu tržnímu prostředí i rizikovému profilu klienta.

Skládání a správa portfolia patří mezi hlavní témata wealth managementu WOOD & Company. Klientům pomáháme kombinovat různé třídy aktiv tak, aby portfolio odpovídalo jejich cílům, investičnímu horizontu, rizikovému profilu i potřebě likvidity. Nejde přitom o jednorázové nastavení, ale o průběžný proces, jehož součástí může být i rebalancování portfolia, tedy úprava jeho složení podle vývoje trhu i změn na straně klienta.

Price-to-earnings ratio (P/E)

Price-to-earnings ratio, zkráceně P/E ratio, představuje poměr mezi cenou a ziskem, a používá se tak k ocenění akciových společností (ke zjištění relativní hodnoty). Konkrétně u akcií porovnává nominální cenu akcií společnosti se ziskem na jednu akcii (EPS) společnosti. Metoda ohodnocení společnosti prostřednictvím price-to-earnings ratia hojně využívají analytici a investoři po celém světě – metoda je obecně považována za jednu z nejrozšířenějších, a to zejména pro svou jednoduchost a přímost.

Zde je však potřeba dodat, že právě její jednoduchost může mnohdy přinášet zavádějící výsledky, podle kterých by se investor neměl výhradně rozhodovat. Vždy je potřeba P/E ratio zasadit do kontextu dalších ukazatelů a jiných tržních skutečností. Příkladem firem, u kterých je P/E ratio doslova nefunkční, mohou být například tzv. REITs (nemovitostní trusty).

P/E ratio se často označuje také jako násobek ceny či zisku a může se jednat o praktický, užitečný nástroj, který pomáhá vedle relativní hodnoty akcií společnosti také s porovnáním ocenění firem vůči jejich historické výkonnosti. Dá se také relativně snadno aplikovat na porovnání vícero firem v daném sektoru nebo na porovnání s trhem jako takovým.

Prime yield

Prime yield je ukazatel, který měří výnos z komerčních nemovitostí na nejlepších lokalitách as nejkvalitnějšími nájemci. Je to výnos, který investor může očekávat z investice do nemovitosti ve špičkové lokalitě, obvykle obchodních nebo kancelářských prostor, které jsou považovány za nejméně rizikové. Prime yield se často používá jako referenční bod pro porovnávání výkonnosti různých nemovitostí a může být ovlivněn tržními podmínkami, poptávkou a nabídkou na trhu s komerčními nemovitostmi.

Private equity

Private equity je forma investování, která se zaměřuje na investice do soukromých společností, které nejsou kótovány na burze. Private equity investoři poskytují kapitál na rozvoj, restrukturalizaci nebo expanzi společností, často s cílem zvýšit jejich hodnotu a následně dosáhnout zisku při prodeji nebo IPO (počáteční veřejné nabídce). Investice v rámci private equity mohou zahrnovat nákup celých společností (buyouts), investování do začínajících podnikatelských projektů (venture capital) nebo další formy kapitálových investic. Tento typ investování může poskytovat vysoké výnosy, ale často s sebou nese i vyšší riziko a delší investiční horizont.

Prodejní prospekt

Prodejní prospekt je dokument, který poskytuje podrobné informace o investičním produktu, jako jsou akcie, dluhopisy nebo investiční fondy, s cílem informovat potenciální investory a pomoci jim při rozhodování. Obsahuje údaje o investiční strategii, rizicích, nákladech, historické výkonnosti a jiných klíčových aspektech produktu. Prodejní prospekt je důležitý pro zajištění transparentnosti a poskytování úplných a přesných informací, aby investoři mohli učinit informované rozhodnutí.

Property manažer

Property manažer je profesionál zodpovědný za správu a provoz nemovitostí, jako jsou komerční nebo rezidenční budovy. Jeho úkolem je zajistit efektivní a bezproblémové fungování nemovitosti, včetně údržby, správy nájemníků, řešení problémů a zajištění souladu s právními předpisy. Property manažer se stará o nájemní smlouvy, vybírá nájemné, zajišťuje údržbu a opravy. Často má na starosti také marketing a leasing nemovitosti. Hraje klíčovou roli při zajišťování spokojenosti nájemníků a optimalizaci výnosů z nemovitosti.

Protiinflační dluhopisy

Protiinflační dluhopisy jsou dluhopisy, jejichž úrok se odvozuje od inflace. Když ceny rostou rychleji, roste i výnos dluhopisu. Může tak zmírnit dopad růstu cen na úspory, zachování kupní síly ale nezaručuje.

V Česku je Ministerstvo financí nabízí v některých emisích Dluhopisů republiky pro občany, dostupnost určuje konkrétní emise. Úrok se u nich každý rok stanoví podle meziroční inflace v referenčním měsíci, u některých emisí s přirážkou. Přesný výpočet, minimální úrok a podmínky předčasného splacení se u jednotlivých emisí liší a určují je emisní podmínky. V zahraničí jsou známé například americké TIPS, u kterých se podle inflace navyšuje jistina.

Výhodou je ochrana před nečekaným růstem cen. Když ale inflace klesne, klesne i úrok, a v době nízké inflace proto může protiinflační dluhopis vynést méně než dluhopis s pevným úrokem. Rozhodující není samotná inflace, ale reálný výnos, tedy výnos po odečtení inflace.

Česká protiinflační emise jsou státní dluhopisy, jejich kreditní riziko tedy závisí na schopnosti státu splácet a není nulové. Jak je v portfoliu zkombinovat s dalšími dluhopisy a třídami aktiv, řešíme se klienty ve službě Wealth Management.

Průběžné poplatky

Průběžné poplatky jsou náklady, které se pravidelně účtují za správu a údržbu investičního fondu nebo portfolia. Tyto poplatky mohou zahrnovat náklady na správu fondu, poradenství, administraci a další služby, které jsou spojeny s investiční činností. Průběžné poplatky se obvykle vyjadřují jako procento z hodnoty spravovaného majetku a mohou být účtovány na roční nebo měsíční bázi. Tyto poplatky ovlivňují čistý výnos investice a je důležité je zohlednit při hodnocení nákladů a výhod investování.

Rating

Rating je hodnocení důvěryhodnosti emitenta nebo konkrétního dluhopisu. Ukazuje, jak ratingová agentura posuzuje schopnost dlužníka splácet své závazky vůči investorům. Emitentem může být stát, banka nebo firma.

Rating udělují specializované ratingové agentury, například S&P, Fitch nebo Moody’s. Používají písmenné stupnice, například AAA, BBB nebo CCC. Čím vyšší rating, tím nižší je vnímané riziko nesplacení závazků. Zároveň obvykle platí, že kvalitnější emitent nemusí investorům nabízet tak vysoký úrok.

Emitenti s ratingem od BBB- u S&P a Fitch, respektive Baa3 u Moody’s výše, se označují jako investiční stupeň. Dluhopisy pod touto hranicí se označují jako high yield nebo spekulativní dluhopisy. Nesou vyšší riziko, výměnou za něj ale mohou nabídnout vyšší potenciální výnos.

Rating dluhopisů patří mezi základní informace, které investoři sledují při výběru dluhopisů do portfolia. Pomáhá rychle odhadnout míru rizika, nenahrazuje ale vlastní analýzu emitenta. Rating navíc není neměnný a jeho zvýšení nebo snížení se může promítnout do ceny i výnosu daného cenného papíru.

Realitní fond

Realitní fond je investiční fond, který se zaměřuje na investice do nemovitostí as nimi souvisejících aktiv. Tyto fondy mohou investovat do různých typů nemovitostí, jako jsou kancelářské budovy, obchodní prostory, rezidenční komplexy nebo průmyslové objekty. Realitní fondy umožňují investorům získat expozici na trhu s nemovitostmi bez potřeby přímého vlastnictví nebo správy nemovitostí. Fondy mohou generovat příjmy z nájemného, jakož i z růstu hodnoty nemovitostí. Mohou být otevřené nebo uzavřené, přičemž otevřené fondy umožňují pravidelný nákup a prodej podílů, zatímco uzavřené fondy mají omezený počet podílů a neumožňují pravidelný nákup nebo prodej.

Referenční měna

Referenční měna je měna, která se používá jako základ pro měření hodnoty nebo výkonnosti jiných měn nebo finančních nástrojů. V mezinárodním obchodě a financích se často používá jako standard pro porovnávání a konverzi hodnot. Například v případě mnoha finančních transakcí a výpočtů, jako jsou burzovní kurzy nebo cenové indexy, může být dolar, euro nebo jiná stabilní měna použita jako referenční měna. Referenční měna poskytuje základ pro určení relativní hodnoty a usnadňuje mezinárodní obchodování a investování.

REIT

REIT, z anglického real estate investment trust, je společnost, která vlastní, provozuje nebo financuje nemovitosti generující příjem. Může jít například o komerční nemovitosti, obchodní centra, kancelářské budovy, logistické areály nebo rezidenční komplexy.

Akcie REIT se běžně obchodují na burze podobně jako akcie jiných společností. Investor tak může získat expozici na nemovitostní trh, aniž by musel konkrétní nemovitost přímo koupit a spravovat.

REIT fondy se někdy označují také jako nemovitostní akcie. Během obchodních hodin je lze koupit nebo prodat a jejich cena se průběžně mění podle nabídky a poptávky na trhu. REIT společnosti v řadě zemí vyplácejí významnou část zisku formou dividend, proto je vyhledávají i investoři zaměření na pravidelný příjem.

Srovnání REIT vs. nemovitostní fond je důležité, protože oba nástroje nabízejí expozici na nemovitosti, ale fungují odlišně. Akcie REIT se obchodují na burze, bývají likvidnější, ale jejich cena může více kolísat podle nálady na akciovém trhu. Nemovitostní fond obvykle investuje přímo do nemovitostí a jeho hodnota se více odvíjí od nájmů a ocenění konkrétních aktiv. Na druhou stranu bývá zpravidla méně likvidní než veřejně obchodované REIT akcie.

Investice do REIT mohou být vhodné pro investory, kteří chtějí do portfolia zařadit nemovitosti a zároveň ocení vyšší likviditu a jednoduchost obchodování, kterou nabízejí klasické akcie.

Repo sazba

Repo sazba je jedna ze základních úrokových sazeb České národní banky. ČNB ji používá jako hlavní nástroj měnové politiky a jejím prostřednictvím ovlivňuje cenu peněz v ekonomice.

Výše repo sazby se postupně promítá do úrokových sazeb na trhu. Ovlivňuje například úročení bankovních vkladů, úvěrů, hypoték nebo výnosy některých dluhopisů. Pokud centrální banka repo sazbu zvyšuje, obvykle tím reaguje na vyšší inflaci a snaží se zpomalit růst cen. Snížení sazby naopak může podporovat úvěrování, investice a ekonomickou aktivitu.

Pro investory je repo sazba důležitá proto, že pomáhá vysvětlit změny ve výnosech dluhopisů, ocenění akcií i atraktivitě jednotlivých tříd aktiv. Není jediným faktorem, který ovlivňuje trhy, patří ale mezi ty, které mají na finanční prostředí výrazný dopad.

Ve WOOD & Company sledujeme vývoj repo sazby a dalších úrokových sazeb při řízení portfolií, práci s dluhopisovými strategiemi i při posuzování širšího tržního prostředí.

Retailový investor

Retailový investor je jednotlivý investor, který investuje své osobní finanční prostředky do různých investičních nástrojů, jako jsou akcie, dluhopisy, fondy nebo nemovitosti. Retailoví investoři jsou často oproti institucionálním investorům, jako jsou banky nebo investiční fondy, méně zkušení a jejich investiční rozhodování je obvykle méně komplexní. Retailoví investoři obvykle investují prostřednictvím makléřů nebo online investičních platforem a mohou mít různé investiční cíle a strategie.

Robo-advisory

Robo-advisory je služba, která poskytuje automatizované investiční poradenství pomocí algoritmů a softwarových platforem. Tyto služby používají technologie pro analýzu finančních údajů a vytvoření personalizovaných investičních plánů bez potřeby lidského poradce. Robo-advisory platformy obvykle nabízejí nízké poplatky, snadný přístup a automatizované rebalancování portfolia. To z nich činí atraktivní možnost pro jednotlivce, kteří hledají časově a nákladově efektivní investiční řešení.

ROC

ROC (return on capital) je ukazatel, který hodnotí výnosnost investice ve vztahu k použitému kapitálu. Vyjadřuje, jaký zisk generuje společnost nebo investice z každého investovaného eura kapitálu. ROC se používá k měření efektivnosti, s jakou společnost nebo projekt využívá svůj kapitál ke generování zisku. Vysoké ROC naznačuje, že společnost využívá svůj kapitál efektivně, zatímco nízké ROC může signalizovat potřebu zlepšení v řízení a alokaci zdrojů.

ROE, rentabilita vlastního kapitálu

ROE, z anglického return on equity, znamená rentabilitu vlastního kapitálu. Ukazuje, jak efektivně firma pracuje s kapitálem svých akcionářů a kolik zisku z něj dokáže vytvořit.

Výpočet ROE vychází z čistého zisku společnosti, který se vydělí jejím vlastním kapitálem. Výsledek se obvykle uvádí v procentech. Při porovnávání ROE mezi firmami je potřeba zohlednit také odvětví, ve kterém společnost působí, protože běžné hodnoty ROE se mezi sektory výrazně liší.

Vysoké ROE nemusí vždy znamenat jen dobré hospodaření. Může být ovlivněno i vyšším zadlužením, kdy firma využívá více cizího kapitálu místo vlastního. To může hodnotu ROE zvýšit, zároveň ale roste finanční riziko. Proto je vhodné posuzovat ROE společně s dalšími ukazateli zadlužení a finanční stability.

S ROE úzce souvisí ukazatel ROA, tedy rentabilita celkových aktiv. Zatímco ROE sleduje výnosnost z pohledu akcionářů, ROA ukazuje, jak efektivně firma využívá celý svůj majetek bez ohledu na to, zda je financovaný vlastním nebo cizím kapitálem.

ROI, návratnost investice

ROI, z anglického return on investment, znamená návratnost investice. Ukazuje, jaký zisk nebo ztrátu přinesla konkrétní investice v poměru k tomu, kolik do ní investor původně vložil.

Ukazatel ROI se používá napříč investicemi i podnikáním, protože umožňuje rychle posoudit efektivitu vložených prostředků. Může jít o nákup akcií, investici do nemovitosti nebo výdaje na konkrétní podnikatelský projekt.

Výpočet ROI vychází z rozdílu mezi konečnou hodnotou investice a jejími původními náklady. Tento rozdíl se následně vydělí původní investovanou částkou. Výsledek se obvykle uvádí v procentech, aby bylo možné porovnat výnosnost různých investic bez ohledu na jejich velikost.

Právě jednoduchost je důvod, proč se ROI používá tak často. Zároveň je potřeba vědět, co tento ukazatel neříká. ROI nezohledňuje čas, po který byly peníze zainvestované, ani míru rizika. Proto dává smysl porovnávat ho hlavně u investic s podobným investičním horizontem a doplnit ho dalšími ukazateli, například volatilitou nebo likviditou.

Share deal

Share deal je transakce, při které kupující nabývá akcie nebo podíly cílové společnosti, a tím získává vlastnictví nad jejími aktivy a závazky. Při share dealu se neobchoduje přímo s jednotlivými aktivy, ale se samotnou společností, což znamená, že všechna její práva, povinnosti, smlouvy a závazky přecházejí na nového vlastníka. Tento typ transakce je běžný při fúzích a akvizicích a může být atraktivní pro kupující, kteří chtějí zachovat stávající obchodní vztahy a operace společnosti.

SICAV

SICAV, z francouzského Société d’investissement à capital variable, je právní forma investičního fondu. V češtině se označuje jako akciová společnost s proměnným základním kapitálem.

Na rozdíl od běžné akciové společnosti, kde je základní kapitál pevně stanoven, se základní kapitál SICAV mění podle toho, kolik investorů do fondu vstupuje nebo z něj vystupuje. Pokud noví investoři nakupují akcie fondu, kapitál se zvyšuje. Při zpětném odkupu akcií investory se naopak snižuje.

Z pohledu investora je SICAV podobný klasickému podílovému fondu. Rozdíl je v tom, že investor nekupuje podílový list, ale akcii investiční společnosti. Hodnota této akcie se odvíjí od aktuální hodnoty aktiv ve fondu, tedy od jeho NAV.

Výhodou struktury SICAV je možnost fungovat prostřednictvím více podfondů v rámci jedné právní entity. Každý podfond může mít vlastní investiční strategii, zaměření na jinou třídu aktiv, region nebo míru rizika, ale zároveň sdílí společnou administrativní a právní strukturu mateřské SICAV společnosti.

SICAV fond je dnes běžnou formou investičních fondů v Evropě, a to napříč různými třídami aktiv. Může jít například o akciové, dluhopisové, realitní fondy nebo fondy kvalifikovaných investorů.

Složené úročení

Složené úročení je princip, při kterém se výnosy dále zhodnocují společně s původně vloženou částkou. Investor tak nezískává výnos pouze z počáteční investice, ale postupně také z výnosů, které už byly v minulosti připsány a zůstaly dále investované.

Jednoduše řečeno, složený úrok umožňuje, aby „pracovaly“ nejen vložené peníze, ale i jejich předchozí zhodnocení. Právě proto má u složeného úročení velký význam čas. Čím déle může investice pokračovat, tím výraznější může být efekt reinvestovaných výnosů.

Pokud si investor klade otázku, jak funguje složené úročení, může si ho představit na pravidelně investované částce nebo fondu, kde výnosy nezůstávají stranou, ale dál se podílejí na budoucím zhodnocení. Skutečný výsledek však vždy závisí na konkrétním výnosu, délce investování, poplatcích, daních i míře rizika. Orientačně může pomoci i kalkulačka složeného úročení, která ukáže, jak velký vliv má čas a pravidelnost investování.

V přístupu WOOD & Company má dlouhodobý horizont důležité místo. U investičních řešení proto sledujeme nejen očekávaný výnos, ale také riziko, likviditu a schopnost investice zapadnout do širšího portfolia klienta. Složené úročení nejlépe vynikne právě tehdy, když je součástí promyšlené dlouhodobé strategie, ne jednorázového rozhodnutí.

SPAC

SPAC (special purpose acquisition company) je společnost vytvořená výlučně za účelem získání kapitálu prostřednictvím veřejné nabídky akcií (IPO) s tím, že později dojde k fúzi nebo akvizici jiné, již existující soukromé společnosti. SPAC nemá vlastní obchodní operace ani produkty; slouží pouze jako nástroj k získání financování a k uvedení cílové společnosti na burzu. SPAC se také často nazývá „prázdná schránka“, protože jeho jediným aktivem jsou finanční prostředky získané od investorů. Pro cílové společnosti může být spojení se SPAC rychlejším a jednodušším způsobem, jak se stát veřejně obchodovanými.

Spread

Spread je rozdíl mezi cenou bid a cenou ask, tedy mezi nákupní a prodejní cenou finančního nástroje. Označuje se také jako bid-ask spread a patří mezi základní pojmy při obchodování na finančních trzích.

Bid je nejvyšší cena, za kterou je někdo ochoten aktivum koupit. Z pohledu investora jde o cenu, za kterou může dané aktivum prodat. Ask je naopak nejnižší cena, za kterou je někdo ochoten aktivum prodat. Z pohledu investora jde o cenu, za kterou může aktivum koupit.

Pro investora představuje spread nepřímý náklad obchodování. Pokud by investor aktivum koupil a hned ho znovu prodal, právě rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou by se projevil v celkovém výsledku obchodu. Čím širší spread, tím vyšší náklad.

Výše spreadu úzce souvisí s likviditou trhu. U velmi likvidních aktiv, například hlavních měnových párů nebo velkých akcií, bývá spread obvykle nízký. U méně obchodovaných aktiv může být naopak výrazně vyšší.

Spread může být také jedním ze způsobů, jak broker vydělává na zprostředkování obchodů, zejména u produktů bez viditelného transakčního poplatku. Při výběru brokera je proto vhodné sledovat nejen oficiální ceník, ale také spready u konkrétních nástrojů.

Startup

Startup je začínající firma s inovativním nápadem a vysokým růstovým potenciálem. Od běžné nové firmy se liší hlavně snahou rychle rozšířit svůj produkt, službu nebo obchodní model na větší trh a růst výrazně rychleji než tradiční podnikání.

Startupy často vznikají kolem nové technologie, digitální služby nebo řešení, které mění zavedené postupy. V prvních letech ale obvykle nemají stabilní příjmy ani dlouhou historii, a proto se často financují postupně. Na začátku mohou využívat vlastní prostředky zakladatelů, později kapitál od andělských investorů nebo fondů rizikového kapitálu, které do firmy vstupují výměnou za podíl.

Investice do startupů patří mezi rizikovější formy investování. Řada projektů neuspěje, hodnota podílu může výrazně kolísat a investice bývá dlouho nelikvidní. Pokud se ale startupu podaří uspět, například vstupem na burzu nebo prodejem větší společnosti, může investorům přinést nadprůměrné zhodnocení.

S růstovým kapitálem pracujeme také v rámci venture investic WOOD & Company. Pomáháme propojovat firmy s potenciálem dalšího růstu s kapitálem, který odpovídá povaze venture investic, tedy vyšší míře rizika, delšímu investičnímu horizontu a nižší likviditě.

Státní dluhopis

Státní dluhopis je dluhopis vydaný státem. Stát si jeho prostřednictvím půjčuje peníze od investorů a zavazuje se jim vyplácet úrok a při splatnosti vrátit vloženou částku. Výnos a podmínky se liší podle konkrétní emise, měny, splatnosti a situace na trhu.

Státní dluhopisy bývají často považovány za konzervativnější investici, protože za jejich splacením stojí stát. To ale neznamená, že jsou zcela bez rizika. Investor by měl sledovat například úrokové sazby, inflaci, délku splatnosti, měnové riziko a důvěryhodnost dané země.

Cena státního dluhopisu se může v průběhu času měnit, zejména podle vývoje úrokových sazeb. Pokud investor drží dluhopis až do splatnosti, je pro něj zásadní schopnost emitenta dostát svým závazkům. Při prodeji před splatností se však výsledek odvíjí od aktuální tržní ceny dluhopisu, která může být vyšší i nižší než jeho původní pořizovací cena.

Státní dluhopisy mohou mít v portfoliu roli stabilizační složky. Při sestavování investičních řešení ve WOOD & Company sledujeme nejen potenciální výnos, ale také riziko, likviditu a vhodné rozložení mezi různé typy aktiv.

Svěřenský fond

Svěřenský fond je majetek, který zakladatel vyčlení ze svého vlastnictví a svěří správci, aby s ním nakládal k určenému účelu. Fond nemá právní osobnost. Vyčleněný majetek už nepatří zakladateli, správci ani obmyšleným, tedy lidem, kterým má fond sloužit.

Svěřenský fond upravuje občanský zákoník od roku 2014. Zakladatel ho zřizuje smlouvou nebo pořízením pro případ smrti, typicky závětí. Ve statutu, který musí mít formu veřejné listiny, určí účel, obmyšlené a podmínky výplat. Fond zřízený za života zakladatele vzniká zápisem do evidence svěřenských fondů, fond zřízený závětí vzniká smrtí zůstavitele. Správce pak vykonává vlastnická práva svým jménem na účet fondu.

Svěřenský fond se používá například při předávání majetku další generaci nebo při nástupnictví ve firmě. Majetek může zůstat pohromadě a pravidla jeho užívání platí i po smrti zakladatele. Účel fondu může být soukromý, nebo veřejně prospěšný. Daňově je svěřenský fond poplatníkem daně z příjmů právnických osob. V běžné řeči se objevuje i tvar svěřenecký fond.

Právní struktury a plánování nástupnictví řešíme ve WOOD & Company v rámci služby Family Office Advisory, od analýzy po implementaci. O investiční část rodinného majetku se pak může starat wealth manager.

Tematická investice

Tematická investice je investiční strategie, která se zaměřuje na konkrétní témata nebo trendy, jako jsou technologické inovace, udržitelnost, demografické změny, zdravotní péče nebo obnovitelné zdroje energie. Tato strategie zahrnuje investování do společností a odvětví, které jsou v souladu s vybraným tématem či trendem a mají potenciál profitovat z jeho dlouhodobého růstu a rozvoje. Tematické investice umožňují investorům vyjádřit přesvědčení o budoucím vývoji konkrétního trhu nebo sektoru a jsou vhodné pro ty, kteří hledají cílené příležitosti mimo tradiční diverzifikovaná portfolia.

TER

Total expense ratio (TER) je ukazatel, který vyjadřuje celkové náklady spojené s řízením a provozem investičního fondu, jako procento z průměrné roční hodnoty jeho aktiv. Zahrnuje správní poplatky, administrativní náklady, poplatky za správu, distribuci a další provozní výdaje. TER pomáhá investorům pochopit, kolik zaplatí za držení podílu ve fondu, a ovlivňuje čistý výnos z investice. Nižší TER naznačuje efektivnější fond, zatímco vyšší TER může snížit celkový výnos pro investora.

Třída aktiv

Třída aktiv je kategorie finančních nástrojů, které mají podobné vlastnosti, chování na trhu a rizikový profil. Mezi hlavní třídy aktiv patří akcie, dluhopisy, nemovitosti, komodity a hotovost nebo ekvivalent hotovosti. Každá třída aktiv reaguje na ekonomické podmínky jinak a má odlišné potenciální výnosy a rizika. Diverzifikace mezi různé třídy aktiv je důležitou součástí investiční strategie, protože může pomoci snižovat celkové riziko portfolia a zvýšit jeho stabilitu v různých tržních situacích.

UCITS

UCITS (undertakings for collective investment in transferable securities) je regulační rámec Evropské unie pro investiční fondy, který umožňuje jejich prodej v rámci celé EU na základě jednotného souboru pravidel. UCITS fondy jsou navrženy tak, aby poskytovaly vysokou úroveň ochrany investorů, včetně požadavků na diverzifikaci, likviditu a transparentnost. Díky této regulaci jsou UCITS fondy mezi investory oblíbené. Nabízejí relativní bezpečnost, jsou přísně kontrolovány a zároveň jsou snadno dostupné na mezinárodních trzích.

Ukazatel možných rizik a výnosů

Ukazatel možných rizik a výnosů (SRRI – synthetic risk and reward indicator) je standardizovaný nástroj používaný k hodnocení rizikového profilu investičního fondu. Tento ukazatel hodnotí riziko a potenciální výnos investice na stupnici od 1 do 7, kde 1 představuje nejnižší riziko s nižšími možnými výnosy a 7 nejvyšší riziko s potenciálně vyššími výnosy. SRRI pomáhá investorům snáze porovnat různé fondy a lépe porozumět rizikům spojeným s investicí. Je povinnou součástí dokumentu KIID (key investor information document) pro všechny fondy UCITS.

Ukazatel P/B

Ukazatel P/B (price-to-book ratio) je finanční poměr, který porovnává tržní cenu akcie společnosti s její účetní hodnotou na akcii. Tento ukazatel se vypočítá jako podíl tržní ceny jedné akcie na účetní hodnotě jedné akcie (vlastní kapitál společnosti vydělený počtem vydaných akcií). Ukazatel P/B slouží k hodnocení, zda je akcie podhodnocená nebo nadhodnocená v porovnání s účetní hodnotou společnosti. Nižší P/B může naznačovat, že akcie je podhodnocená nebo že společnost má problémy, zatímco vyšší P/B může naznačovat nadhodnocení nebo očekávání vyššího růstu.

Úpis

Úpis je proces, při kterém investor nebo investiční společnost souhlasí s koupí nově vydaných cenných papírů, jako jsou akcie nebo dluhopisy, během jejich počáteční veřejné nabídky (IPO) nebo jiné formy emise. Úpis zahrnuje závazek poskytnout emitentovi kapitál výměnou za cenné papíry. V případě veřejné emise cenných papírů úpis často zajišťují investiční banky nebo finanční zprostředkovatelé, kteří je následně nabízejí veřejnosti nebo institucionálním investorům. Úpis emitentovi umožňuje získat potřebné financování na jeho podnikatelské nebo investiční záměry.

Úroková sazba

Úroková sazba vyjadřuje cenu peněz v čase. Ukazuje, kolik dlužník zaplatí za půjčené peníze, případně kolik může věřitel získat za jejich poskytnutí. Nejčastěji se uvádí v procentech za určité období, typicky za jeden rok.

Úrokové sazby ovlivňují úvěry, hypotéky, spořicí produkty i investice. Pokud sazby rostou, financování bývá dražší a atraktivnější mohou být některé konzervativnější výnosové nástroje. Pokud sazby klesají, levnější kapitál může podporovat spotřebu, investice i růst cen některých aktiv.

Pro investory jsou úrokové sazby důležité zejména u dluhopisů. Vývoj úrokových sazeb ovlivňuje jejich výnos i tržní cenu. Obecně platí, že růst sazeb může cenu již vydaných dluhopisů snižovat, zatímco pokles sazeb ji může podporovat. Záleží ale vždy na konkrétní splatnosti, kupónu, kvalitě emitenta a situaci na trhu.

Vývoj sazeb sledujeme ve WOOD & Company jako jeden z důležitých faktorů při práci s portfoliem. Pomáhá určit, jaké typy aktiv mohou být v daném prostředí atraktivní a jak nastavit poměr mezi výnosem, rizikem a likviditou.

Úrokové riziko

Úrokové riziko je riziko, že změny úrokových sazeb ovlivní hodnotu investice nebo náklady na financování. Toto riziko nejvíce postihuje dluhopisy a jiné pevně úročené nástroje, kde se hodnota investice snižuje, když úrokové sazby rostou, a naopak se zvyšuje, když úrokové sazby klesají. Úrokové riziko může ovlivnit i náklady na půjčky a hypotéky, kde vyšší úrokové sazby mohou zvýšit náklady na splácení dluhu. Správné řízení úrokového rizika zahrnuje využívání různých finančních nástrojů a strategií (jako jsou deriváty) k ochraně před nepříznivými pohyby úrokových sazeb.

Uzavřený podílový fond

Jedná se o fond, který se vytváří na dobu určitou. Podílník takového fondu nemá právo, aby mu na jeho žádost byly vyplaceny podílové listy. Po celou dobu své existence fond hospodaří s uzavřeným počtem podílových listů. Smysl fondu spočívá ve vyplácení dividend nebo ve vyplacení zhodnocené investované částky po ukončení životnosti fondu.

Váha fondu

Váha fondu v kontextu investičního portfolia označuje procentuální podíl určitého fondu na celkové hodnotě portfolia. Tento ukazatel určuje, jaká část investičních prostředků nebo kapitálu je alokována do konkrétního fondu. Váha fondu ovlivňuje celkové riziko a výkonnost portfolia, protože fondy s vyšší váhou mají větší dopad na výsledný výkon a volatilitu portfolia. Správné nastavení váhy fondů je důležité pro dosahování investičních cílů a řízení rizik.

Valuace podniku

Valuace firmy je proces určení ekonomické hodnoty společnosti nebo jejích aktiv. Tento proces zahrnuje analýzu různých faktorů, jako jsou finanční výkazy, tržní podmínky, budoucí výnosy, konkurence a ekonomické trendy. Cílem valuace je poskytnout přesný odhad hodnoty firmy, který může být použit při transakcích jako fúze a akvizice, prodej firmy, získávání financování nebo při interním plánování. Metody valuace mohou zahrnovat srovnání s podobnými společnostmi, diskontování budoucích peněžních toků (DCF) nebo hodnocení na základě aktiv a pasiv společnosti.

Valuační násobek

Valuační násobek je finanční ukazatel, který se používá k ocenění hodnoty společnosti nebo jejích akcií na základě určitých ekonomických parametrů. Tento násobek se vypočítá jako poměr mezi hodnotou společnosti (nebo jejích akcií) a vybraným finančním ukazatelem, jako je zisk, tržby nebo vlastní kapitál. Například P/E ratio (price-to-earnings ratio) porovnává tržní cenu akcie se ziskem na akcii, zatímco P/B ratio (price-to-book ratio) porovnává tržní cenu akcie s její účetní hodnotou. Valuační násobky pomáhají investorům posoudit, zda je společnost nadhodnocená nebo podhodnocená vzhledem k jejím finančním výkonům a tržním standardům.

Venture capital

Venture capital (VC) je forma financování, kdy investoři poskytují kapitál začínajícím firmám nebo inovativním projektům s vysokým růstovým potenciálem. Jedná se o rizikovou investici, protože tyto firmy jsou často v raných fázích vývoje. V případě úspěchu ale slibují vysoké výnosy. Venture capital fondy obvykle získávají podíl ve společnosti a podílejí se na jejím řízení a strategii.

Veřejně obchodovaná společnost

Veřejně obchodovaná společnost je společnost, jejíž akcie jsou kótovány na veřejné burze a obchodují se na otevřeném trhu. Tyto společnosti musí dodržovat přísné regulační požadavky týkající se transparentnosti, správy a pravidelných finančních zpráv. Veřejné obchodování umožňuje společnosti získat kapitál od širokého spektra investorů. Těm poskytuje likviditu, což znamená, že akcie mohou být snadno koupeny a prodány na burze. Veřejné obchodování rovněž danou firmu zviditelňuje a zvyšuje její prestiž. Zároveň ale s sebou nese větší požadavky na zveřejňování informací a přísné kontrolní mechanismy.

Volatilita

Volatilita je míra kolísání ceny nebo výnosů investičního aktiva v čase. Vysoká volatilita znamená, že cena aktiva se může výrazně měnit v krátkém časovém období, což naznačuje vysokou úroveň rizika a nejistoty. Naopak nízká volatilita znamená, že cena aktiva se pohybuje relativně stabilně. Volatilita se často měří pomocí standardní odchylky nebo variance historických výnosů aktiva. V investičním světě je volatilita důležitým faktorem při hodnocení rizika a může ovlivnit rozhodování o investicích a správě portfolia.

Výkonost fondu

Výkonnost fondu se vztahuje na schopnost investičního fondu generovat výnosy v porovnání s jeho cíli a benchmarky. Měří se obvykle jako procentuální růst hodnoty fondu během určitého období, včetně zohlednění dividend a úroků. Výkonnost fondu může být hodnocena na různých časových horizontech, jako jsou měsíční, kvartální nebo roční. Důležité je porovnat výkonnost fondu s referenčním indexem nebo benchmarkem, aby se zjistilo, jak dobře fond plní své investiční cíle a jak efektivně využívá svůj kapitál. Pro získání úplného obrazu o efektivnosti fondu může hodnocení výkonnosti rovněž zohledňovat riziko, které fond podstupuje.

WAULT

WAULT (weighted average unexpired lease term) je ukazatel, který vyjadřuje průměrnou dobu do vypršení nájemních smluv v portfoliu nemovitostí. Tento ukazatel se počítá jako vážený průměr doby trvání nájemních smluv na základě nájemného a výměry jednotlivých nemovitostí. WAULT poskytuje informace o stabilitě příjmů z nájmu a o dlouhodobé bezpečnosti investice v oblasti komerčních nemovitostí. Vyšší WAULT naznačuje delší dobu, po kterou jsou nájemníci vázáni nájemními smlouvami, což může přispět k větší stabilitě a předvídatelnosti příjmů.

Wealth manager

Wealth manager je finanční odborník, který poskytuje komplexní služby správy majetku pro bohaté jednotlivce nebo rodiny. Zaměřuje se na investiční plánování, ochranu majetku, důchodové zabezpečení, daňové optimalizace a dědické plánování. Cílem je dlouhodobé zhodnocování a ochrana klientova majetku.

Yield

Yield je finanční ukazatel, který měří výnos z investice v procentech. Může se vztahovat na různé typy investic, jako jsou akcie, dluhopisy nebo nemovitosti. Yield se vypočítá jako roční výnos z investice (například úroky nebo dividendy) vydělený její aktuální cenou nebo hodnotou. Například dividendový výnos (dividend yield) u akcií se vypočítá jako roční dividenda na akcii děleno aktuální cena akcie. Yield poskytuje investorům představu o tom, jaký výnos mohou z investice očekávat, a je důležitým faktorem při porovnávání různých investičních příležitostí.

YTD

YTD (year-to-date) je ukazatel, který měří výkon investice, finančního aktiva nebo portfolia od začátku aktuálního kalendářního roku až po aktuální datum. YTD poskytuje přehled o tom, jak se investice vyvíjela v průběhu roku, bez ohledu na sezónní nebo krátkodobé výkyvy. Tento ukazatel je užitečný pro sledování a porovnávání výkonnosti investic a rozpočtových plánů v průběhu roku.

YTM

YTM (yield to maturity) je ukazatel, který vyjadřuje celkový výnos, který investor získá z dluhopisu, pokud jej drží až do jeho splatnosti. YTM zohledňuje všechny budoucí úrokové platby (kupony), které dluhopis vyplácí, jakož i jeho aktuální cenu a nominální hodnotu. Tento ukazatel je vyjádřen jako roční procentní výnos. YTM pomáhá investorům pochopit, jaký bude skutečný výnos z dluhopisu, pokud ho budou držet až do konce splatnosti, a je užitečný při porovnávání různých dluhopisů s různými podmínkami a různými výšemi kupónů.

Zajištění (hedging)

Anglický pojem hedging znamená v překladu krytí nebo také ochranu. V prostředí finančních trhů a investic se hedgingem myslí zajištění proti riziku poklesu ceny aktiva, do kterého investujeme. V praxi se hedging aplikuje nejčastěji tak, že pokud investor nakoupí (long) např. ETF na S&P 500, tedy spekuluje na růst ceny tohoto podkladového aktiva a hodlá ho držet dlouhodobě, otevře si k tomu ještě opačnou pozici (short) např. skrze futures kontrakty na S&P 500. Pokud bude trh krátkodobě klesat, ztrátu na původní (long) pozici mu částečně vykryje zisk z druhé (short) pozice. Proto se o hedgingu mluví jako o jisté formě pojištění – není totiž zadarmo, investor za něj platí formou určitých poplatků, a tudíž si snižuje celkový možný výnos za to, že limituje riziko.

K hedgingu investoři nejčastěji používají tzv. finanční deriváty (jako např. již zmíněné futures, opce apod.), které mají nějakou přímou vazbu (pozitivní či negativní korelaci) s daným aktivem, do kterého investor zainvestoval a které si chce hedgingem zajistit. Při hedgingu je potřeba rozumnět tzv. deltě. Ta totiž určuje, o kolik se změní cena daného derivátu, který jsme se rozhodli využít pro hedging, když se změní cena podkladového aktiva o jeden dolar.