Je tomu více než 14 let, co byl 9. ledna 2009 vytěžen první blok Bitcoinu a zahájen jeho provoz. Přestože díky událostem v letech 2020 a 2021 už téměř každý slyšel o „kryptoměnách“ a „blockchainu“, a leckdo si nějaké mince také koupil, stále jde o poměrně malý trh, kterému jen málokdo rozumí. I když se svět stále zrychluje, masové přijetí nové technologie si žádá svůj čas. A my ve WOOD & Co. věříme, že tento čas se schyluje.
Ještě před pár lety byla oblast kryptoměn útočištěm zejména technologických nadšenců, kryptoanarchistů nebo amatérských podnikatelů. Ale ti úspěšnější z nich začali budovat infrastrukturu pro změnu paradigmatu. A k této změně může opravdu dojít, jak naznačují drobné krůčky několika odvážných pionýrů, kteří pomalu, ale jistě prošlapují cestičku pro globální přijetí této inovace. Řeč je o středoamerickém Salvadoru, který přijal Bitcoin za zákonné platidlo, o investičním správci BlackRock, který zahájil vlnu žádostí o spotové ETF pro Bitcoin, nebo o Evropské Unii a schválení „Nařízení o trzích s kryptoaktivy“, zkráceně MiCA, které má do členských států přinést již tak dlouho požadovanou jasnější regulaci trhu s digitálními aktivy.
A proč vlastně dochází k rozvoji tohoto odvětví? K čemu je ten blockchain? Na tyto otázky je jednoduchá odpověď. Blockchain je neprolomitelná databáze, decentralizovaná transakční síť, digitální účetní kniha. Zkrátka okamžitou umožňuje výměnu a přeprodej různých typů dat, jako jsou vlastnická práva (obvykle vyjádřená tokenem) mezi dvěma subjekty bez potřeby prostředníka. Toho nahrazuje software, který je bezpečný, reaguje okamžitě a běží 24/7.
Navzdory tomu, že si světové centrální banky stojí za současným finančním systémem a měnovou politikou, nemohou novou technologii ignorovat. Proto mnohé z nich zvažují zavedení takzvaných „CBDC – Digitálních měn centrálních bank“. Ty se sice od Bitcoinu nebo Etherea výrazně odchylují, ale evoluce není vždy přímočará. Prakticky jde pouze o změnu infrastruktury, tedy přesunutí stávajícího měnového systému na soukromý blockchain centrální banky, což paradoxně umožňuje lepší kontrolu finančního trhu.
Blockchain však nemusí sloužit pouze jako platební síť. Dá se využít například k uchovávání a snadnému převodu autorských práv (hudba, medicína, videohry, umění, …), nemluvě o digitalizaci finančních i hmotných aktiv. Například v sousedním Německu lze již dnes bezproblémově vydat nové akcie či dluhopisy přímo na blockchainu nebo stávající cenné papíry tokenizovat. Nejde o raketovou vědu. Přesun databáze z centrálních serverů na decentralizovanou síť blockchainu lze přirovnat k přechodu z analogové na digitální televizi nebo výměně pevné linky za mobilní síť. Stejný účel, nová infrastruktura.
Budoucnost je nakloněna investicím do tohoto sektoru. A přestože stále může působit jako divoký západ, mnoho jedinců a firem z něj vytváří prostředí vhodné pro byznys i veřejnost. Naším cílem je zhodnocení vložených investorských prostředků a investice do těchto pionýrských projektů se jeví jako nejlepší cesta. WOOD Blockchain+ se řídí touto strategií, a proto investuje do nejlepších lokálních i zahraničních fondů v oblasti blockchainu.
Autor: Tomáš Kalabis, analytik Venture Investments