Finanční deriváty jsou investiční nástroje, jejichž hodnota se odvíjí od vývoje jiného, takzvaného podkladového aktiva. Tím může být například akcie, dluhopis, komodita, měna, úroková sazba nebo celý akciový index.
Deriváty investorům umožňují obchodovat na vývoj ceny podkladového aktiva, aniž by ho museli přímo vlastnit. Mohou sloužit ke spekulaci na růst nebo pokles ceny, ale také k zajištění rizika, tedy hedgingu. Ten se využívá například při ochraně proti pohybu měnových kurzů, úrokových sazeb nebo cen komodit.
Mezi nejčastější finanční deriváty patří futures, forwardy, swapy a opce. Futures je standardizovaný kontrakt obchodovaný na burze, ve kterém se dvě strany zavazují koupit nebo prodat podkladové aktivum za předem stanovenou cenu k určitému datu v budoucnosti. Forward funguje podobně, ale sjednává se individuálně mimo burzu, a proto nabízí větší flexibilitu, zároveň však přináší vyšší riziko protistrany.
Swap je derivát, při kterém si dvě strany vyměňují peněžní toky nebo závazky podle předem dohodnutých podmínek. Typickým příkladem je úrokový swap, při kterém se vyměňuje fixní úroková sazba za pohyblivou, nebo měnový swap využívaný k řízení měnového rizika.
Obchodování s finančními deriváty vyžaduje dobré porozumění podkladovému aktivu i samotnému mechanismu derivátu. Jde o složitější nástroje spojené s vyšším rizikem, zejména pokud se při nich využívá finanční páka. Díky ní může investor ovládat pozici s hodnotou výrazně vyšší, než je jeho původní vklad, což zvyšuje nejen potenciální výnos, ale také možnou ztrátu. Právě proto deriváty využívají především zkušenější investoři, obchodníci nebo instituce, často jako součást širší investiční nebo zajišťovací strategie.