Poznejte naše investiční experty zblízka: Miroslav Turčín

Ve WOOD & Company jste téměř tři čtvrtě roku, takže už jste měl možnost se s firmou blíže seznámit. V čem se podle vás odlišuje od jiných poskytovatelů investičních služeb v Česku? 

Všichni říkají, že ke klientům přistupují individuálně, my ale navíc máme trochu jiné služby a produkty. Řekl bych, že jsou mnohem barevnější a často i progresivnější, a to nejen v porovnání s bankami. Příkladem může být náš SPAC, kdy jsme jako první uvedli do regionu střední a východní Evropy tento investiční vehikl, který prošel rozmachem zejména v USA a kolem kterého zde bylo potřeba vybudovat celý nový ekosystém. Dále mají naši investoři příležitost investovat například do blockchainového fondu nebo do firem jako Fruitisimo a Snuggs, které mají obrovský expanzní potenciál. Nabídka produktů hodně souvisí s osobnostmi majitelů WOOD & Company, od kterých přicházejí signály. Nápady a vize následně procházejí přes expertní týmy a nakonec se zrcadlí ve vyrobených produktech.

Velkou výhodou je tedy vlastní produktová továrna, díky níž klienti mohou investovat do produktů, jaké s vysokou pravděpodobností jinde na lokálním trhu nemají šanci získat. Líbí se mi také cenotvorba a to, že na rozdíl od jiných nezatěžujeme klienty množstvím nejrůznějších poplatků. Navíc mohou čerpat výhody spojené s tím, že firma dlouhodobě a úspěšně buduje několik businessových noh, kam patří služby investičního bankovnictví, real estate nebo služby v oblasti kapitálových trhů. Koneckonců WOOD & Company je největší obchodník na pražské burze. Oceňuji také firemní kulturu a flexibilitu na všech úrovních, což je obecně v dnešní rychlé době žádaná komodita.

Kdy jste se vlastně začal zajímat o investování a co vás k němu přivedlo?

Jak už to tak v životě bývá, nemalou roli hrála náhoda. Pocházím z Karlových Varů a jsem vystudovaný technolog výroby v keramickém průmyslu, který tam má velkou tradici. Po maturitě mi ale bylo jasné, že v oboru nezůstanu. Pokračoval jsem na obchodní školu a pak na VŠ ekonomického směru. Mezitím jsem už začal pracovat – a mé první zaměstnání bylo v Investiční a poštovní bance. Stal jsem se odborným úvěrovým pracovníkem a učil se pracovat s klienty. Tam jsem se také začal věnovat investicím.

Měl jsem úspěch s povodňovými dluhopisy a chytlo mě to. Lidé byli tehdy velmi solidární. Začal jsem pronikat do světa investování a seznamovat se v praxi s pojmy, které jsem předtím znal jen z teorie. Pracovalo se tam na spoustě nových věcí a člověk se učil za pochodu. Po dvou letech jsem odešel do Bank Austria, což byla skvělá příležitost poznat privátní bankovnictví rakouského střihu. Šlo o malou banku, která měla na českém trhu do 20 poboček, všichni jsme se znali. Tam jsem se specializoval pouze na cenné papíry a investice. Bylo to skvělé období asi osmi let. Prožil jsem tam tři bankovní fúze, naučil jsem se být hodně flexibilní a žít v korporátním prostředí.

Jaká oblast investování je vám osobně nejbližší a proč?

V zásadě investuji do obdobných instrumentů jako moji klienti – i proto, že si ty produkty chci sám vyzkoušet. Většina mých stávajících klientů je spíše konzervativní, což je dáno historickou zkušeností, například pamatují nechvalně známé kampeličky v 90. letech. Většinou tedy investují do něčeho, co má schopnost pokrýt za normálních okolností inflaci a získat něco navíc.

WOOD & Company, která se u lidí z oboru těší pověsti „štiky“, má ale větší množství odvážnějších klientů. S příchodem sem mi tak větší měrou přibývají klienti, kteří jsou jako investoři dynamičtější a zpravidla rádi objevují potenciál nových typů investičních produktů, jako je třeba zmíněný SPAC nebo slibně se rozvíjející startupy. Jsou to často lidé okolo 30 nebo 40 let, tedy výrazně mladší než „tradiční“ investoři. Každopádně zdejší obchodní tým má dobře „nabito“, ať už jde o investice dynamické nebo konzervativnější, a proto je úspěšný. Klientovi můžeme bez problému nabídnout více vhodných variant.

Osobní zkušenost je podle mě důležitá i u investic do startupů. Jak známo, hodně z nich během relativně krátké doby zanikne a v řadě případů jsou příběhy o nich publikované trochu nafouknuté. U nás se věnujeme investicím do startupů také, ale vybíráme je opravdu pečlivě. Vedle důkladné analýzy sledujeme i to, jak daná firma funguje v běžném životě, a samozřejmě musíme přímo mluvit s těmi, kteří ji vedou, a znát jejich postoje a plány. Ne všechny firmy, které se obchodují na pražském burzovním trhu Start, bych si koupil.

Sledujete své portfolio stejně pečlivě jako portfolia svých klientů?

Vůbec ne. (smích) Vím, že je to dlouhodobá záležitost.

Jsou naopak nějaké produkty, kterým se vyhýbáte?

Obecně nemám rád produkty, které jsou výsledkem překombinovaného investičního inženýrství, kdy produktu kromě tvůrce skoro nikdo nerozumí. Anebo když se někde poměrně rizikový produkt nabízí jako konzervativní. Typickým příkladem jsou některé investiční certifikáty nebo také některé dluhopisové emise, které v České republice vyloženě bují. Často zde není žádný risk management, ekonomický fundament, jen lákává „cenovka“ a pěkné marketingové materiály. Velkým problémem jsou také neregulované „investiční společnosti“, které lákají na zajímavé potenciální výnosy, ale svěřené peníze pak bohužel často zpronevěří. Je proto dobré a důležité klienty stále edukovat a upozorňovat na rizika. I v této oblasti by pomohl vyšší dohled regulatorní autority. Oproti tomu u nás jdeme směrem maximálně otevřené komunikace, vše se dá deklarovat a dohledat. Klient je s firmou propojený „24/7“.

Jednou z vašich specializací je art investment. Jak velký je mezi klienty zájem o investice do umění?

Zájem jednoznačně roste. Kopíruje vývoj na trhu, kdy vidíme meziroční růsty objemů investovaných peněz – za rok 2022 například český aukční trh vygeneroval obchody v hodnotě přes 1,65 miliardy korun – a také nárůst obliby mezi mladšími ročníky. Je vidět, že tady dorůstá nová movitá generace. A na tu by bylo dobré se více zaměřit. Poptávku máme, vytvořit zajímavý nabídkový model by mělo znamenat i obchodní úspěch. Přesto vždy půjde v celkových objemech spíše o minoritní trh a alternativní investici. Považuji za důležité, aby při komunikaci s klienty zaznělo i toto téma, tedy investice do umění. K tomu je ale třeba znát své klienty z různých stránek a víc se ptát na to, co je zajímá a baví.

Zatím se ve skupině WOOD & Company investice do umění ve větší míře odehrávají přes online investiční platformu Portu, kde si lidé mohou koupit podíl na archivních vínech, obrazech, automobilových veteránech a podobně. A nutno podotknout, že tento model funguje skvěle. V Portu existují expertní týmy zaměřené na konkrétní oblasti umění, které mohou využívat i investiční poradci. Dalším krokem by mohla být nabídka přímé nefragmentované investice do umění pro individuální movité klienty. Vždy půjde o něco jedinečného, přičemž i samotná nabídka by měla mít zajímavou formu. Realizace obchodu by pak proběhla přes nás.

Je vám tato oblast blízká také osobně?

K umění mám bližší vztah asi i díky rodinnému zázemí. Otec i dědeček malovali, strýc dokonce dělal grafický design a reklamu. Já kreslím, i když se tomu moc často nevěnuji. Rád ale chodím na výstavy a čtu knihy o umělcích a různých uměleckých směrech. Nejsem úplně vyhraněný, oslovuje mě Vermeer i Andy Warhol. Vždy mě ale hodně zajímala řemeslná stránka, zejména u obrazů starých mistrů. A není bez zajímavosti, že podle výzkumů má prostředí s uměleckými díly pozitivní vliv na psychiku lidí. Líbí se mi, že u nás máme v kancelářích i zasedačkách spoustu obrazů.

Vaši klienti se většinou rekrutují z řad podnikatelů. Co říkáte na to, že lidé často využívají investiční služby v rámci privátního bankovnictví u stejného finančního ústavu, ve kterém mají své firemní účty?

To se nevylučuje, přesto je ale dobré diverzifikovat. Vklady jsou koneckonců pojištěné jen do 100 tisíc eur. Hlavně bych ale takovému člověku navrhl, ať zkusí investovat ještě trochu jinak, ať si koupí i jiné produkty, než jaké dostane v komerční bance. My nepracujeme tak často s hotovostí, klientské prostředky jsou zainvestovány. Samozřejmě nad sebou máme Garanční fond obchodníků s cennými papíry. Každopádně ztráta investičních aktiv klientovi nehrozí: cenné papíry mu zůstanou, ať se teoreticky s obchodníkem stane cokoli.

Co je podle vás na přístupu ke klientům nejdůležitější?

Pocit, že jsem tu pro ně a že to, co jsem slíbil, se opravdu děje. I když se to samozřejmě ukáže až po nějaké době. Je také důležité se neustále vzdělávat a být up-to-date ve všech relevantních oblastech. Na „Woodech“ mi vyhovuje, že se mohu na jednání s klientem perfektně připravit, a pokud mu chci představit nějaké investiční příležitosti, mohu si nabídku skutečně vycizelovat. V bance jsem na to neměl pokaždé tolik času, kolik bych si přál, protože jsem spoustu energie věnoval různým provozním záležitostem. Tady se mohu věnovat čistě jen investicím, což je skvělé. Ještě bych zdůraznil, že je důležité věnovat klientům svůj čas bez toho, aby člověk chtěl za každou cenu domluvit obchod. Prostě je do ničeho netlačit. Z dlouhodobého hlediska je to nejen příjemnější, ale řekl bych, že i přínosnější.

O způsobu práce WOOD & Company jste už leccos naznačil. Je ještě něco, co byste rád dodal?

Vyhovuje mi časová flexibilita, produktová nabídka i styl řízení. Když je třeba, uděláme poradu, ale nemrháme časem, takže pravidelných porad není mnoho. Mám tu kolegy, od kterých se mohu učit, a to je velká přidaná hodnota. Člověk může být kompetenčně vybavený, ale pokud chce být opravdu dobrý, musí se pořád učit – a tady je od koho. Jsou to například kolegové, kteří obhospodařují násobně větší portfolia, nebo lidé, kteří umí strukturovat produkty. Baví mě je sledovat a přemýšlet o tom, jak to dělají. V neposlední řadě nám tady usnadňuje život pokročilejší digitalizace, takže podepisujeme digitálně.

Nezažívám tu mezilidsky vyhrocené situace. Jsou tu zkušení lidé, které jen tak něco nevyvede z míry. Celkově se mi líbí i to, na jakých základech WOOD & Company stojí: že majitelé jsou investiční experti, vizionáři a zároveň přátelé mnoha klientů. Spousta lidí jim svěřila peníze, právě protože to jsou oni.

Z čeho čerpáte v práci největší uspokojení?

Jako správný „salesman“ z toho, když mi vyjde obchod. (smích) Ale i z toho učení se – vím, že je to cesta, která nikdy nekončí. Baví mě, když u klienta vidím zpětnou vazbu. Když si s ním sednu a probíráme různé investiční možnosti, dostanu obratem feedback včetně důvodu, proč se třeba pro určitou věc rozhodl, nebo naopak nerozhodl. Hned vidím, jestli jsem udělal svou práci dobře, vybral dobré investiční řešení a podobně. Jsem komunikativní typ, těší mě, když mi zvoní telefon a mám plný diář.

Jak trávíte volný čas?

Dvakrát nebo třikrát týdně sportuji – fyzická zátěž je pro mě zároveň duševní odpočinek a dobře si u toho vyčistím hlavu. Při lepším počasí občas vyrazím na kole s kamarády. O víkendech rád s rodinou objevuji různé kouty Čech. Nejlepší kombinace je pro nás zámek nebo hrad, přírodní stezka a kavárna. Svého času jsme s dětmi sbírali razítka podle Hejlíkovy gastromapy. Sem tam zajdu do kina nebo do Národní galerie, kterou mám blízko, protože bydlím na Letné. Je fajn to mít barevné, protože svět je také barevný.

Jaké aplikace v telefonu kromě mailu nejčastěji používáte?

Když nepočítám Teams, kde probíhá spousta pracovní komunikace, tak Instagram. To sice není vyloženě byznysová aplikace, dá se tam ale dobře sledovat svět – včetně například ambasadorů firem, se kterými spolupracujeme na produktech, jako jsou Footshop nebo Fruitisimo. Zajímají mě ale i podcasty o investicích a inspirativních podnikatelích, lifestylová témata nebo třeba i některé známé osobnosti. Většinou se na to mrknu v MHD. Na Twitteru pak sleduji hlavně politiky a ekonomy.

Jací lidé vás motivují, ať už jde o konkrétní jedince, anebo vlastnosti?

Typově je jich víc, ale baví mě lídři, kteří mají strategii a vizi. Inspiruje mě člověk, který umí věrohodně představit vizi toho, kde chce se svým týmem být za 3–5 let, ne za rok. Je důležité, aby měl zároveň dobrou povahu. Sám jsem spíš týmový hráč než sólista, rád věci sdílím. Ve „Woodech“ máme prostor pro lidi obojího naturelu.