Zajištění (hedging)
Anglický pojem hedging znamená v překladu krytí nebo také ochranu. V prostředí finančních trhů a investic se hedgingem myslí zajištění proti riziku poklesu ceny aktiva, do kterého investujeme. V praxi se hedging aplikuje nejčastěji tak, že pokud investor nakoupí (long) např. ETF na S&P 500, tedy spekuluje na růst ceny tohoto podkladového aktiva a hodlá ho držet dlouhodobě, otevře si k tomu ještě opačnou pozici (short) např. skrze futures kontrakty na S&P 500. Pokud bude trh krátkodobě klesat, ztrátu na původní (long) pozici mu částečně vykryje zisk z druhé (short) pozice. Proto se o hedgingu mluví jako o jisté formě pojištění – není totiž zadarmo, investor za něj platí formou určitých poplatků, a tudíž si snižuje celkový možný výnos za to, že limituje riziko.
K hedgingu investoři nejčastěji používají tzv. finanční deriváty (jako např. již zmíněné futures, opce apod.), které mají nějakou přímou vazbu (pozitivní či negativní korelaci) s daným aktivem, do kterého investor zainvestoval a které si chce hedgingem zajistit. Při hedgingu je potřeba rozumnět tzv. deltě. Ta totiž určuje, o kolik se změní cena daného derivátu, který jsme se rozhodli využít pro hedging, když se změní cena podkladového aktiva o jeden dolar.