Třebaže si neříkáte “gejmr”, čas od času si určitě zahrajete nějakou videohru alespoň na mobilu. Faktem je, že trh videoher rychle roste a globální uzavírka během nedávné pandemie růst silně akcelerovala, takže nyní hraje videohry asi 40 % světové populace. Ve stejném období se objevil zájem o využití blockchainu jako datové sítě pro vnitřní ekonomiku videoher. To znamená, že místo herních zlaťáků existují kryptoměny a namísto herních předmětů nezastupitelné tokeny, označovány jako NFT. Vývojáři těchto videoher vidí přidanou hodnotu blockchainu zejména v otevření herní ekonomiky, ve využití existující funkční infrastruktury, v praktických a efektivních možnostech fundraisingu a také nové a transparentní monetizaci.
Historie v kostce
Vybudování otevřené herní ekonomiky je něco, o co nadšení vývojáři usilují už dlouhé roky. Je tím myšlen sekundární obchod s herními předměty s využitím státní měny (např. euro), nebo zástupného tokenu a možnost nejen peníze do hry vkládat, ale také je z ní vybírat. Na platformě Steam sice najdete něco, co se jako otevřená ekonomika tváří, ale ve skutečnosti je jednosměrná. Když si hráči mezi sebou prodají profilovou ikonu, peníze se přelévají v interní databázi, ale nikdy neopustí ekosystém, musí se v něm utratit.
Snaha umožnit sekundární obchod s využitím reálné měny naráží na mnoho technických, regulatorních i morálních překážek. Nicméně hráči nikdy nepřestali považovat postup získaný ve videohře za svůj digitální majetek a hledali vlastní cestu, jak s ním nakládat. Nejen ve světoznámém World of Warcraft se objevili prostředníci, kteří provozovali obchod s hráčskými účty a virtuální měnou v rozporu s podmínkami hry. Umožnění volného trhu s herním obsahem nepřipadalo v úvahu, takže se všichni přistižení dříve či později setkali s blokací herního účtu. V listopadu 2017 však přišel zvrat a spuštění hry CryptoKitties využívající blockchain Ethereum pro evidenci digitálních zvířátek odstartovalo změnu paradigmatu, dnes známou jako „Web3 Gaming“.
Monetizace
Každému žánru hry svědčí trochu jiná monetizace. Hry pro jednoho hráče spoléhají na jednorázový prodej kopie s možností dokoupení dodatečného obsahu. Hry pro více hráčů mohou sázet na měsíční poplatky, nebo jsou zdarma a tlačí hráče do nekonečného utrácení za prémiový herní obsah, jako jsou kosmetické doplňky, nebo usnadnění postupu hrou. Tato strategie má však dvě velké nevýhody: vysoké náklady na produkci tohoto obsahu a znehodnocení starého obsahu, za který hráči nevratně utratili své peníze, záplavou nového.
Řešením je osvědčená a lehce uchopitelná monetizace založená na poplatcích ze sekundárního obchodu. Videoherní studio stále může prodávat prémiový herní obsah, ale není nuceno ho produkovat v tak velké míře, protože má pravidelný příjem z poplatků vybíraných na sekundárním trhu. Proto mají zakoupená herní předměty skutečnou tržní hodnotu a výrazně delší životnost. Protože se trendy rychle mění a často se vracejí (podobně jako v módě), motivace hráče obměňovat např. kosmetické doplňky je vysoká a zároveň pro nákup využívá stále stejný kapitál, ze kterého vývojář pomalu ukrajuje poplatky. Efektivitu této monetizace je možné sledovat například u NFT kolekcí Parallel, Gods Unchained nebo Hytopia, které při relativně malém počtu pravidelných hráčů dosahují vysokých objemů obchodů.
Dalším důležitým prvkem web3 her je podpora a zužitkování „obsahu vytvořeného uživateli“. Představme si hráče, kteří vytvářejí vlastní menší hry uvnitř videohry, které sami zpoplatňují a ze kterých odvádějí poplatky vývojářskému studiu. Studio nemá žádné náklady navíc a funguje jako platforma, která profituje z práce vlastních uživatelů. Příkladem mohou být servery na platformě Minecraft. Otevření herní ekonomiky vytváří nové příjmové kanály a šetří náklady na tvorbu dodatečného obsahu.
Blockchain jako infrastruktura
Hra s velkým objemem transakcí vyžaduje komplexní systém a databázi, která vše eviduje. Zároveň taková databáze musí být bezpečná, neproniknutelná a efektivní. Přesně takovou technologií je blockchain.
Začátky vývoje na blockchainu byly divoké a nepředvídatelné, ostatně jako začátky každé technologie. Nyní však existuje mnoho odzkoušených certifikovaných SDK (nástrojů pro vývoj softwaru) v běžných programovacích jazycích, které umožňují snadnou implementaci technologie do kódu hry. Zároveň existují standardy pro vydání tokenů či vybudování celého tržiště. Díky tomu blockchain předchází náročnému vývoji vlastní technologie.
V zájmu velkých studií je ochrana svého duševního vlastnictví a kontrola uživatelského obsahu. Blockchain nabízí možnost část ekonomiky otevřít a část naopak ponechat uzavřenou, nebo určité funkce zpřístupnit pouze ověřeným uživatelům. Díky tomu je možné monitorovat případné chování v rozporu s pravidly či aktivitu takzvaných botů – herních účtů ovládaných počítačem.
Možnosti fundraisingu
Jelikož v současné době většinu web3 her vyvíjí nezávislá studia, která mají nouzi o finanční kapitál, hrají ve vývoji velkou roli investoři. Ti v minulosti namísto investice do firmy projevili zájem o tokeny projektů. Když v roce 2021 začal investovat také retail, stalo se vydání vlastní kryptoměny nejsnazším způsobem fundraisingu v historii fundraisingů. A jak se později ukázalo, byla to velmi riziková investice a 99 % tokenů spadlo až na nulu. Narozdíl od investice do podílu společnosti, se nemusí hodnota tokenu navyšovat, pokud je projekt úspěšný. Token samotný totiž zřídkakdy bývá navázaný na její příjmy.
Aby měl token nějakou hodnotu, musí postavit tři základní pilíře:
- Udržitelnost – zásoba tokenu v oběhu nesmí růst příliš rychle a celková zásoba musí být fixní
- Užitečnost – token musí sloužit jako míza celého projektu, ne pouze jako prémiová měna
- Dividenda – držitelé tokenu by měli mít nárok podílet se na úspěchu firmy
Avšak vytvořit užitečné mechanismy závislé na tokenu, které působí přirozeně a souzní s fixní měnovou zásobou, je pro vývojáře ten největší oříšek. Jediná dosud osvědčená utilita je transakční, tedy pro účely sekundárního obchodu a převodu hodnoty. Aby nebyla cena tokenu tlačena pouze růstem počtu uživatelů, může vývojář nabízet dividendu z příjmu podobně, jako skrze akcie. To funguje běžně formou tzv. stakingu. Ale tím firma vážně balancuje na hraně zákona. Jaké je tedy řešení?
Jako nejlepší se jeví kombinace tří alternativ. První je částečný prodej společnosti pro úvodní financování vývoje, jak tomu obvykle bývá v tradičním finančním světě. Druhé řešení je využití grantu ve formě infrastrukturního tokenu (např. Ethereum, Polygon, Immutable, Solana, …) pro otevření vnitřní ekonomiky bez použití vlastního tokenu a s využitím již existujících nástrojů. A nakonec se nabízí prodej NFT k získání jednorázového většího příjmu a zajištění pravidelného příjmu z poplatků za transakce na sekundárním trhu. Na NFT se užitečné mechanismy navazují výrazně snadněji než na vlastní token.
Závěr
Proč si tedy videoherní studia volí blockchain? Protože hráči dlouhodobě požadují skutečně vlastnit svou stopu ve hře, protože blockchain předejde náročnému vývoji vlastního řešení a ze své podstaty kráčí naproti interoperabilitě, a protože využití blockchainu otevírá nové dveře získávání kapitálu od zcela nových investorů. Blockchain není pouze možnost, je to cesta k budoucnosti a vidíme to my, stejně jako projekty v našem portfoliu.
Autor: Tomáš Kalabis, analytik Venture Investments