Když se potká mládí a seniorita v pracovním prostředí, aneb jak vypadají mezigenerační rozdíly v praxi

Ve WOOD & Company téma pracovní interakce mezi generacemi velmi rezonuje, je pro nás esenciální složkou fungování naší společnosti. I když vnímáme spolupráci v týmech poskládaných z juniorních a seniorních kolegů jako přínosnou, občas vznikají třecí plochy, které jsme nuceni řešit. Rozhodli jsme se proto zeptat přímo našich kolegů, zástupců juniorní i seniorní generace na jejich postřehy, na to, jak vnímají odlišnosti mezi generacemi a jaké výhody či nevýhody vzájemné spolupráce v týmech WOOD & Company vidí. O své názory se s námi podělili kolegové z oddělení Investment Banking slovenské pobočky WOOD & Company výkonný ředitel Michal Staroň (45) a analytik Braňo Planka (22) a dva zástupci našeho poměrně robustního IT oddělení, kteří se potkávají v pražské kanceláři – šéf IT oddělení Vladimír Vojtíšek (43) a zástupce IT podpory Aleš Javorský (24).

Začíná to výběrem nových kolegů

Výběrové řízení je náročný proces, při kterém je potřeba brát v úvahu řadu faktorů. Musí být nastavené tak, aby otestovalo technické dovednosti a zároveň zohlednilo soft skills, tedy sociální interakci, týmovou spolupráci, komunikaci nebo sebeprezentaci.

Je zajímavé pozorovat odlišná očekávání mladých uchazečů a našich starších kolegů už při tomto úvodním procesu, kdy mladší generace například upřednostňuje online pohovory, na rozdíl od starších kolegů, kteří jsou k nim skeptičtí a preferují osobní kontakt.

„Při pohovorech vidím už jen seriózní kandidáty, kteří prošli prvním sítem. Vím tedy, že mají odpovídající technické dovednosti a já se mohu zaměřit na vzájemnou chemii, jak daný uchazeč zapadne do týmu, snažím se vnímat, jaké má logické myšlení, vyjadřovací schopnosti, řešíme hodnotové otázky nebo schopnost reagovat na situace, kdy je pod tlakem,“ doplňuje k procesu výběrového řízení Michal Staroň ze slovenské kanceláře.  Podle něj je úroveň uchazečů solidní. Určité rezervy mají mladí uchazeči v technických dovednostech, a to i z důvodu zahraničních stáží a studií, kde se soustředí na jiné aspekty než vysoké školy na Slovensku nebo v Česku. Tyto dovednosti si ale šikovný a inteligentní uchazeč poměrně rychle osvojí při zapojení do projektu. Pozitivní stránkou je naopak rostoucí úroveň práce s jazykem, slušné prezentační dovednosti nebo schopnost argumentace vlastního názoru, což je při práci s klienty velmi důležité.

Máme nového kolegu, co dál?

Mezigenerační interakce je klíčová i při procesu zaškolování, kdy jsou předávány zkušenosti starší generace té mladší. Je přitom důležité dbát na to, aby seniorní kolegové nepředávali společně s know-how i jejich zlozvyky nebo zkreslený pohled na věc. Pokud je ale proces správně nastaven a řízen, je právě tato část sdílení reálných zkušeností pro mladou generaci velmi obohacující. Nezískávají z ní totiž jen praktické dovednosti, ale i esenci firemní kultury a důležité aspekty fungování firmy jako takové.

„Máme nastavený proces interního zaškolení a mentoringu, kdy kolegům například vysvětlujeme praktické tipy pro práci s Excelem. Využíváme i externí firmy po různé formy vzdělávání. Čistě prakticky ale dochází k nejrychlejšímu zaškolení při řešení reálných úkolů na konkrétním projektu, kdy nový kolega začne chápat souvislosti daleko dříve a lépe. Čím více projektů si odžije, tím více zkušeností nasbírá,“ doplňuje k tématu Michal Staroň.

Tento názor podporuje i jeho mladší kolega Braňo Planka, který oceňuje pravidelná setkání se seniorními kolegy. Získává při nich hlubší vhled do technických otázek a finančního světa, které pak může zúročit při práci pro tým. Po nástupu do WOOD & Company očekával a ocenil by intenzívnější strukturovaný program, nicméně vnímá, že v této oblasti společnost pracuje na zlepšení.   

Bez jednotné metodiky pro zaškolování nováčků pracuje i naše IT oddělení. „V oddělení máme několik týmů, z nichž každý má svou subkulturu. Bylo by složité uplatňovat jednotný onboardingový proces. Vše máme založeno na otevřeném a přátelském přístupu, týmovém duchu a odžitých zkušenostech,“ doplňuje za IT oddělení jeho šéf Vladimír Vojtíšek.

Sdílení zkušeností při každodenní týmové práci

Každá generace má své vlastní zvyklosti, návyky a očekávání, stejně jako každý člověk má své vlastní schopnosti a vlastnosti, které do týmu přináší. Právě díky těmto odlišnostem a schopnosti přinášet do týmu různé podněty je pro nás mezigenerační spolupráce velmi obohacující a vnímáme ji jako esenciální součást naší společnosti. Mladá generace umí do týmové práce vnést inovativní odlehčený pohled a ´drive´, což je důležité. Její nápady se často stávají součástí denní operativy a byznysu. „Seniorní kolegové s letitými zkušenostmi mohou mít tendenci dívat se na věci se skepsí a pohledem toho horšího scénáře. Ale když někdo z nich řekne ´pojďme tudy, protože už jsem to dělal desetkrát´, má to svoji váhu,“ doplňuje Michal Staroň. Je proto důležité zkoumat a vyhodnocovat všechny dostupné cesty a pohledy obou generací.

Svůj pohled na týmovou mezigenerační spolupráci nabízí i Braňo Planka: „Vícegenerační spolupráce je pro nás mladé výhodná, bez zkušeností starších kolegů bychom se těžko posouvali dopředu. Je na nich vidět, že mají za sebou řadu pracovních zkušeností, vědomosti a vědí, jak co funguje, umí poradit a nasměrovat. Jednoduše zažili více situací, které já jako mladý prožívám poprvé.“  

Obdobně spolupráci se zkušenými kolegy vidí i Aleš Jarovský z IT podpory: „U nás v IT oddělení je to poměrně specifické. Je důležité mít zde několik seniorů, kteří se věnují mladým a nově příchozím a vychovávají je. Líbí se mi, jak zkušení kolegové vnímají nové úkoly a výzvy jako samozřejmost, kterou se snaží rychle vyřešit, zatímco pro juniora je to problém, který musí nejdříve pochopit a zpracovat, a to mu zabere více času. I proto oceňuji, že jsou k nám otevření a mohu za nimi kdykoliv přijít pro radu. Díky jejich vedení zvládnu obsáhnout komplexnější práci v kratším čase a s kvalitnějším výsledkem.“

Komunikace je klíč k úspěchu

Důležitý prvkem úspěšné spolupráce v týmu je komunikace, od vzájemné informovanosti, přes výměnu názorů, očekávání, až po zpětnou vazbu. Různé generace vyrůstaly v odlišných podmínkách, které je formovaly, a tak mají v oblasti komunikace často zaběhnuté stereotypy a způsoby interakce, které mohou vyvolávat nepochopení a nedorozuměni u kolegů jiného věku.

To potvrzuje i dvaadvacetiletý analytik Braňo Planka, který k tomu říká: „Naše generace potřebuje vědět, zda zadanou práci dělá dobře, potřebujeme si to průběžně ověřovat. Starší kolegové k tomu přistupují tak, že když nic neřeknou, nemají výhrady, je to v pořádku.“ Podle jeho kolegy Michala Staroně je starší generace, jíž je zástupcem, uzavřenější a je zvyklá respektovat zadání a podmínky dohody bez výhrad. „Mladší generace potřebuje daleko více komunikovat, a i u jednoduchých úkolů si potvrzovat, že je vše uděláno správně.“ vysvětluje Michal.

Obdobně vnímají mezigenerační komunikaci i kolegové z IT oddělení. Čtyřiadvacetiletý Aleš Javorský vidí jako komunikačně nejtvárnější právě svoji generaci, která je přístupná změnám a je ochotna o věcech diskutovat. „Seniorští kolegové jsou často rezistentní ke změnám, ale jejich manažerská racionalita nakonec zvítězí, pokud náš návrh dává smysl. Velmi odolná vůči změnám je ´střední třída´, což úplně nesouvisí s věkem, ale u těchto kolegů často vidíme přístup, kdy jsou schopni akceptovat jen to, co jim nařídí nadřízený,“ vysvětluje Aleš.

Také v IT oddělení očekávají podle jeho šéfa Vladimíra Vojtíška mladí kolegové častou zpětnou vazbu, pochvalu za dílčí výsledky nebo nasměrování v dalším postupu. „My starší máme tendenci na to zapomínat, protože na to ze své juniorské praxe nejsme zvyklí,“ doplňuje Vladimír. Podle něj má dnešní mladá generace také jasnou představu o rychlém karierním postupu, očekávají i častou revizi mzdy a nebojí se o ni říct. Pokud dokončí projekt, posunou se v odbornosti a firmě dokážou přinést větší hodnotu, mají za to, že je ten správný čas hovořit o lepší odměně a nečekat například až na pravidelné hodnotící schůzky jednou za rok. „Je to racionální a správný pohled na věc, pro nás seniory trochu překvapivý, ale budeme se s ním muset naučit pracovat,“ zamýšlí se nad tématem Vladimír.

Pracovní příležitosti včera a dnes

A jak vnímají současnou situaci na trhu práce obě generace? Mají dnešní mladí více příležitostí a snazší vstup do pracovního procesu? Braňo Planka, který má za sebou studijní pobyt v Anglii se domnívá, že vypracovat se na obdobnou pozici, kterou zastává u nás ve WOOD & Company, je ve vyspělejších ekonomikách těžší, jsou zde vyšší nároky a očekávání. Na limitovaný počet míst je převis uchazečů, a tak šanci dostanou jen někteří. Příležitosti v našem regionu tak vnímá jako dobré.

Aleš Javorský jako zástupce mladé generace v segmentu IT vidí také poměrně slušné možnosti pro karierní seberealizaci a získání práce podle svých představ. „Ještě před čtvrt stoletím nebylo IT příliš rozšířenou disciplínou, bylo daleko více příležitostí prosadit se a dělat malé revoluce. Nebylo ale také jednoduché se tu práci naučit, nebylo kde, neexistovaly žádné zdroje. Dnes už existují školy, ale díky rychlému technologickému vývoji stejně nezvládají pojmout vše v dostatečné kvalitě. IT pozice jsou dnes běžné, dochází k větší segmentaci a specializaci, ale stále je slušná možnost najít práci podle svých představ,“ nabízí svůj názor Aleš. Jeho slova o rozšiřujících se specializacích a rostoucím množství pozic potvrzuje i jeho šéf Vladimír Vojtíšek: „Dnes je IT specializací někde ke stovce, když jsem začínal, existoval prostě jen ´ajťák´. S rychlým vývojem technologií můžete být v IT celý život a pořád se budete mít co učit a nebudete se nudit.“ Podle Vladimíra je na trhu i větší škála zaměstnavatelů s propracovanější firemní kulturou, která staví na důvěře v zaměstnance, umožňuje rychlejší adaptaci, možnost vzdělávání a karierního růstu. Mladí mají podle něho dnes více příležitostí se snazší adaptabilitou.

Vytváření příjemného prostředí a pozitivních ´vibes´ je důležité

Snaha o vytvoření prostředí, které podporuje spolupráci a vzájemný respekt v týmu zní dnes jako klišé a něco automatického, zkušenosti Michala Staroně ale hovoří jinak. „Když jsem nastupoval do prvního působiště, sám jsem si vyřizoval počítač. I z pohledu flexibility a pracovního nasazení byla situace jiná. Bylo normou, že jsme pracovali o hodně intenzivněji, než je dnes běžné, přesčasy byly standard, očekávalo se to a vaše soukromí nikoho nezajímalo. Ze strany mladých jsou dnes požadavky na rovnováhu pracovního a soukromého života vyšší, nejsou ochotni věnovat zaměstnavateli tolik času a energie, jako tomu bylo v době mých pracovních začátků. A tato odlišná očekávání mohou vyvolávat určitý mezigenerační nesoulad,“ vysvětluje Michal. Jeho tvrzení možná vyznívá trochu negativně vůči mladé generaci, podle Michala to ale tak není, mladí dnes vědí, co od pracovního poměru očekávají a stojí si za tím. Sám s mladými pracuje rád a oceňuje jejich odlišný pohled na svět a perspektivy, které ho zajímají a obohacují. Stejně tak šéf IT oddělení Vladimír se snaží v rámci svého poměrně širokého a věkově pestrého týmu budovat fajn prostředí, ve kterém se budou zaměstnanci cítit dobře. Sází přitom na stabilní dlouhodobě fungující týmy.

Dotazník

Michal Staroň, Managing Director, WOOD SK

Branislav Planka, Associate, Investment Banking, WOOD SK

Aleš Javorský, IT Support Specialist, WOOD CZ

Vladimír Vojtíšek, Chief Information Officer, WOOD CZ