Kolaterál

Komerční nemovitosti jsou nemovitosti určené k podnikatelským účelům. Jsou to například kancelářské budovy, maloobchodní prostory, sklady nebo průmyslové budovy. Tyto nemovitosti generují příjmy z pronájmu nebo podnikání a mohou být klíčovým prvkem obchodní strategie a investičního portfolia. Komerční nemovitosti se liší od rezidenčních nemovitostí, které jsou určeny k bydlení.

Kreditní riziko (úvěrové riziko) je riziko, že dlužník nebude schopen splnit své závazky vůči věřiteli včas nebo vůbec, což může vést k finančním ztrátám. Toto riziko může nastat u různých forem úvěrů a půjček, jako jsou firemní dluhopisy, osobní půjčky nebo hypotéky. Kreditní riziko může být ovlivněno řadou faktorů, včetně finanční stability dlužníka, jeho schopnosti generovat příjmy a vnějších ekonomických podmínek. Za účelem snížení kreditního rizika věřitelé často důkladně posuzují úvěruschopnost dlužníka. Jako kompenzaci zvýšeného rizika mohou požadovat zajištění nebo vyšší úrokové sazby.

Kvalifikovaný investor je osoba nebo instituce, která splňuje specifická finanční nebo odborná kritéria umožňující investovat do složitějších nebo rizikovějších investičních produktů. Patří mezi ně například hedgeové fondy, private equity fondy nebo některé realitní fondy.

Tato kritéria obvykle zahrnují minimální výši investice, velikost majetku, výši příjmů nebo dostatečné investiční zkušenosti. Jejich cílem je zajistit, aby investor rozuměl rizikům spojeným s těmito typy investic.

Kvalifikovanými investory mohou být například jednotlivci s větším objemem investic, banky, investiční společnosti, penzijní fondy nebo jiné finanční instituce. Po splnění těchto požadavků získávají přístup k investičním příležitostem, které nejsou běžně dostupné široké veřejnosti. Smyslem těchto pravidel je zajistit, aby do těchto investic vstupovali pouze investoři, kteří dobře rozumí jejich fungování i souvisejícím rizikům. Obecně přitom platí, že vyšší potenciální výnos bývá spojen s vyšší mírou rizika nebo nižší likviditou.

Leverage, v překladu finanční páka, je nástroj, který běžně používají investoři či obchodníci na burze. Páka je však rozšířena i v dalších oblastech světa financí, např. v bankovnictví – nákup bytu na hypotéku je klasickým příkladem využití finanční páky. Jak napovídá příklad s hypotékou, díky finanční páce může člověk využít půjčené peníze, aby zvýšil svůj celkový potenciální výnos z investice. Je však potřeba myslet na to, že finanční páka zvyšuje i možnou ztrátu z investice.

V burzovním světě (např. na Forexu nebo při obchodování futures kontraktů) funguje finanční páka tak, že si investor otevře pozici na daném instrumentu s pákou 1:10, 1:30 nebo 1:300. Díky páce nepotřebuje tolik vlastního kapitálu na otevření větší pozice – brokerovi stačí pouze určitá marže (zůstatek na účtu) a zbytek poskytne tomuto investorovi na páku. V praxi pak tedy investor, který využil páku 1:100, a který spekuluje na růst ceny aktiva, nakupuje toto aktivum v hodnotě stonásobku blokované marže.

Finanční páka ve výše popsaném burozvním/brokerském světě také podléhá relativně přísné regulaci (nejen) evropských dohledových a regulatorních orgánů.

Zjednodušeně řečeno, likvidita je pojem, který určuje, jak snadné je směnit nějakou věc za peníze. Ve světě financí a investic je touto pomyslnou věcí zpravidla nějaké aktivum (např. akcie či jiný cenný papír, komodita apod.) a likvidita zde určuje, jak lehké je toto aktivum směnit za peníze, aniž by to negativně ovlivnilo cenu daného aktiva.

Můžeme konstatovat, že za vůbec nejlikvidnější aktivum se obecně považuje hotovost, jelikož ji lze prakticky okamžitě použít k platbě téměř čehokoli. Naopak za nejméně likvidní aktiva můžeme považovat jakékoli specializované zařízení, které se bude spíše těžko prodávat, a to z nejrůznějších důvodů (poptávka je omezena kvůli vysoké ceně, specifičnosti cílové skupiny, která by zboží mohla poptávat apod.).

V burzovním prostředí se pak můžeme setkat také s pojmem tržní likvidita. Ta určuje, jakou máme šanci na získání současné (skutečné, tržní) ceny při spárování objednávek. K tržně velmi likvidním trhům můžeme řadit třeba ropný trh a tato příznivá tržní likvidita se projevuje tím, že mezi nákupní a prodejní cenou není až tak velký rozdíl (spread je tedy zpravidla nižší, než třeba u méně likvidních trhů typu platiny).

Mezi další pojmy spojenými s likviditou a finančním světem patří také např. účetní likvidita, podle které se v praxi měří, jak jednoduše je obchodní společnost schopna dostát svým závazkům.