Obnovitelné zdroje energie představují výjimečnou investiční příležitost. Jak je využívá Slovensko a země EU?

Válečný konflikt na Ukrajině zvýšil tlak na energetickou soběstačnost EU. Evropská komise upřednostňuje vyšší využití obnovitelných zdrojů energie, aby se snížila závislost na dovozu ruských energií. Cíl EU pro rok 2030, který je součástí balíčku reformních opatření Fit for 55, je stanoven na minimální podíl OZE na spotřebované energii ve výši 42,5 %. Přitom drtivá většina – až 20 zemí EU – má v současné době podíl OZE pod 30 %, což znamená potřebu masivních investic do „zelené“ infrastruktury v celé unii. 

„Zeleným“ lídrem je Švédsko. V top desítce najdeme i překvapivé země, včetně Rumunska

Eurostat na konci roku 2024 zveřejnil údaje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) za rok 2023 pro všechny ekonomiky EU. A to jak celkově, tak i v případě hrubé spotřeby elektřiny, vytápění a chlazení nebo dopravy. Zemí s nejvyšším podílem energie z obnovitelných zdrojů na úrovni 66,4 % je Švédsko. Tato severská ekonomika zaznamenala vysoký podíl OZE zejména v hrubé spotřebě elektřiny (87,5 %) a v případě vytápění a chlazení (67,1 %).

Zajímavé je, že v první desítce figurují také země střední a východní Evropy (region CEE), jako například Lotyšsko (43,2 %), Estonsko (41,0 %), Litva (31,9 %), Chorvatsko (28,1 %) a Rumunsko (25,8 %), které i přes podobnou transformační historii jako Slovensko výrazně předstihly naši zemi v využívání OZE.

Unie jako celek dosáhla v roce 2023 podílu 24,6 %. Naopak nejnižší podíly vykázaly Lucembursko, Belgie, Irsko a Malta, kde podíl OZE v roce 2023 nepřekročil hranici 16 %.

Slovensko na chvostu EU. Podíl energie z OZE stagnuje už pět let kolem 17 %

V případě Slovenska byl v roce 2023 vykázán podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na úrovni 17,0 %. Stagnace je v posledních letech nepřehlédnutelná, jelikož oproti rokům 2019 až 2022 s podíly 16,9 %, 17,3 %, 17,4 % a 17,5 % lze jen stěží hovořit o zlepšení tohoto ukazatele. Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny činil 24,2 %, u tepla a chlazení 18,8 % a v dopravě 9,2 %. Slovensko tak má v rámci EU šestý nejnižší podíl OZE.

Evropa musí zrychlit, pokud chce naplnit své energetické potřeby a ambice. Motorem jsou investice do zelené energie

I přes relativně dobrá čísla OZE v některých ekonomikách musí EU zrychlit a potenciál zelené energie využívat ve větší míře. Zásadní roli v EU hraje Evropská zelená dohoda (European Green Deal), jejímž cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento proces však ještě více urychlí nová evropská strategie Clean Industrial Deal (2025), která staví na základech Zelené dohody, ale jde hlouběji do oblasti průmyslové transformace a dekarbonizace. Zároveň představuje odpověď Evropské komise na rostoucí energetické potřeby Evropy a potřebu posílení její konkurenceschopnosti.

Pro investory je klíčové, že EU v rámci Clean Industrial Deal vyčíslila potřebný přírůstek nových energetických zdrojů. Evropa potřebuje každý rok vybudovat 100 gigawattů OZE, což odpovídá ročnímu výkonu přibližně sto bloků jaderných elektráren typu Temelín. Tato bezprecedentní potřeba vytváří obrovský investiční prostor v hodnotě 100 miliard EUR ročně.

„Sto gigawattů z OZE je obrovské množství energie, které je nutné dosáhnout nejen z environmentálních důvodů, ale především pro zachování relevance, konkurenceschopnosti, bezpečnosti a nezávislosti Evropy ve světě“, vysvětluje Václav Kůla, který vede podfond Renewables společnosti WOOD & Company.

Kůla zároveň uznává oprávněnost části kritiky ze strany podnikatelů, zejména pokud jde o byrokracii a tempo změn. „V krátkodobém horizontu však nemáme jiné možnosti. Plynofikace uhelných elektráren, výstavba nových plynových zdrojů, jaderných elektráren či malých modulárních reaktorů – nic z toho nám nepomůže zajistit nové zdroje energie dostatečně rychle. Zjednodušeně řečeno, evropský energetický mix v současné době nemá jinou alternativu než další výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Investice do OZE tak představují výjimečnou investiční příležitost“, uzavírá Kůla.