Energetická chudoba v ČR: Víme, koho ohrožuje nejvíc


Energetická chudoba v ČR: Víme, koho ohrožuje nejvíc

Kvůli rostoucím cenám energií stále častěji slyšíme o prohlubování energetické chudoby. S tímto pojmem je to ale jako s „Kolumbovou ženou“ – hodně se o ní mluví, ale její přesná definice neexistuje. V aktuální analýze se Eva Sadovská, analytička WOOD & Company, zaměřila na to, kolik za elektřinu, plyn a teplo v Česku utrácíme, jak ceny těchto komodit rostou a kteří Češi jsou ohroženi energetickou chudobou. Analýza vychází z aktuálních údajů Eurostatu a Českého statistického úřadu.


V analýze se dozvíte:

  • Jak se vyvíjí ceny elektřiny, plynu a tepla?
  • Kolik výdaje na energie ukrajují z rodinných rozpočtů?
  • Které české domácnosti jsou ohroženy energetickou chudobou?

Energie ukrajují z rodinných rozpočtů Čechů přes 7 %

Náklady na bydlení a energie tvoří v průměru přes 15 % z celkových spotřebních výdajů českých domácností. Výdaje za elektřinu, plyn a teplo znamenají v celkových nákladech domácností přes sedm procent, přičemž elektřina tvoří 3,7 %, plyn 2,0 % a na teplo odchází dalších 1,5 %. Vyplývá to z údajů Eurostatu za rok 2022.

Pro české domácnosti znamenaly poslední čtyři roky (2018-2021) spíše nárůst cen energií než jejich pokles. Během prvních 9 měsíců letošního roku si domácnosti v Česku připlácely za plyn meziročně více o 49,3 %. Elektřina je vyšla dráž než loni o 29,4 %, teplo o 16,9 %.

Válečný konflikt na Ukrajině způsobil až několikanásobný nárůst cen energií na světových burzách. Aktuální zdražování energií a obavy z dalšího zvyšování cen tak pochopitelně v případě domácností existují. Pro některé skupiny obyvatel je však takové zdražování doslova devastační. Proto se v Česku stále více skloňuje pojem energetická chudoba.

Co je vlastně ta energetická chudoba?

Pro pojem energetická chudoba zatím neexistuje jednotná metodika nebo univerzální definice. To komplikuje nejen vyčíslení počtu domácností, kterých se týká, ale také nastavení adekvátních opatření, která by energeticky nejzranitelnějším dokázala pomoci.

Energetická chudoba se dá však velmi zjednodušeně připodobnit slovnímu spojení „heat or eat“ (v překladu „vytápět nebo jíst“). Jedná se o nežádoucí stav, kdy ohrožené domácnosti čelí výběru mezi výdaji za energie a výdaji za základní potraviny. Jiná definice zase říká, že domácnosti se stávají energeticky chudými, pokud nemají dostatek financí na to, aby si v bytě nebo v domě zajistily vytápění alespoň na úrovni 18 stupňů Celsia a další energie. Nejčastějšími důvody jsou nejen nízké příjmy a vysoké ceny energií, ale také neefektivní způsob vytápění či nedostatečná izolace.

Energeticky nejohroženějšími jsou osamělí senioři, domácnosti samoživitelů nebo mnohočlenné rodiny

Přestože přesná definice energetické chudoby ještě neexistuje, k dispozici je několik ukazatelů, díky kterým můžeme určit, kterých spoluobčanů se nejvíce týká. Jednou z možností jsou čtyři ukazatele EU SILC 2021 (případně 2020), které zveřejňuje Eurostat:

  • míra přetížení náklady na bydlení (přes 40 % příjmů),
  • nedoplatky na účtech za energie,
  • neschopnost zajistit si přiměřené teplo a
  • život v obydlí se zatékající střechou či vlhkými stěnami.

Energeticky chudými se mohou stát domácnosti, jejichž výdaje na bydlení jsou vyšší než 40 % disponibilních příjmů. V takovém případě hovoříme o stavu, kdy jsou domácnosti ´přetíženy náklady na bydlení´. V Česku je bydlení největší zátěží zejména pro domácnosti jednoho dospělého člena, tedy osamělého seniora, dospělého žijícího ´single´ nebo jednoho dospělého s dítětem. Nadměrně vysoké náklady na bydlení má přitom 18 až 25 % obyvatel z těchto skupin domácností. Míra přetížení náklady na bydlení se týká přibližně 648 tisíc Čechů a Češek.

Energie jsou pro některé domácnosti problémem i z pohledu platební morálky. Nedoplatky na účtech za energie má 1,5 % Čechů, což odpovídá v číselném vyjádření více než 157 tisícům obyvatel. Tento problém je nejmarkantnější u domácností jednoho dospělého, ať už samotného do 65 let (s podílem 3,0 %) nebo s dětmi (s podílem 4,3 %). Problémy s placením účtů za energie jsou patrné ve větší míře (na úrovni 2,6 %) i v případě vícečlenných rodin se třemi a více dětmi. Tito lidé mohou mít častěji problém i s placením nájmu nebo se splácením úvěrů a hypoték.

Energetická chudoba nezávisí pouze na finanční situaci domácností a jejich schopnosti čelit vysokým cenám energií, ale také na kvalitě bytů a domů. V nedostatečně vytápěných nemovitostech žije 2,2 % české populace, to znamená 231 tisíc lidí. Neschopnost zajistit si v bytě nebo domě adekvátní teplo se týká ve větší míře domácností jednoho rodiče (s podílem 5,7 %), ale i single lidí různých věkových kategorií (s podílem více než 4 %).

Zatékající střecha nebo vlhké stěny? Realitou jsou častěji ve vícečlenných rodinách s dětmi, kde se týká až 9 % lidí této skupiny. Celkem žije v takových nemovitostech přibližně 714 tisíc Čechů, čemuž odpovídá 6,8% podíl z celkového počtu obyvatel.

Kontakt pro média:


Eva Sadovská, analytička WOOD & Company

Tel.: + 421 918 761 615

E-mail: eva.sadovska@wood.com